Horáček: V diplomatické i jakékoliv jiné schopnosti Trumpa nevěřím. Jeho vystoupení jsou až komická
Americký prezident Donald Trump od svého nástupu do funkce proměnil přístup Spojených států k válce na Ukrajině. O příměří a případném míru jedná i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Pro Ukrajinu je obtížné principiálně přistoupit na skutečnost, že Rusko by si snad mělo podržet nějaké zisky plynoucí z jejich jednostranného přepadu Ukrajiny,” říká v Osobnosti Plus textař, básník a bývalý kandidát na prezidenta Michal Horáček. (Repríza)
Americký prezident na začátku týdne více než dvě a půl hodiny hovořil se svým ruským protějškem, který slíbil ukončení útoků na energetickou infrastrukturu na Ukrajině. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského však útoky dál pokračují. I s ním si Trump tento týden telefonoval, k výrazné změně v jednáních o příměří však zatím stále nedošlo.
Čtěte také
„Je to nesmírně složitá záležitost, protože pro Ukrajinu je obtížné principiálně přistoupit na skutečnost, že Rusko by si snad mělo podržet nějaké zisky plynoucí z jejich jednostranného přepadu Ukrajiny. Myslím si, že to není obtížné přijmout pro Ukrajinu, ale pro celý civilizovaný svět,” vysvětluje Horáček.
„V diplomatické ani prakticky jakékoliv jiné schopnosti Donalda Trumpa příliš nevěřím. Jeho vystoupení jsou až komická. Viděl jsem báječný záznam z toho, jak prezident Trump podepisuje ten výnos, že ruší ministerstvo školství, a lidi kolem tleskají. A největší nadšení projevuje ministryně školství. To už je Cimrman na druhou,” glosuje textař.
„I z tohohle případu nemůžu mít jiné poučení než to, že Donald Trump je naprosto nevyzpytatelný. Těžko ho můžu komentovat, protože nemám patřičnou kompetenci, to znamená kompetenci psychiatra,” doplňuje.
„Křehká demokracie”
Trumpovi republikáni v současné době ovládají americký Kongres, tedy zákonodárnou moc. Podle Horáčka tak není divu, že se americký prezident snaží omezovat i moc soudní.
Čtěte také
„Demokracie je křehká z povahy věci. Demokracie je nepřetržité vyjednávání podílníků, občanů na tom, jaké mají být její podoby. Ale přesto je ve Spojených státech ohromná tradice úcty k ústavě, přísahá se na ústavu a podobně,” připomíná básník.
„Myslím si, že ta stavba, která byla budována po desetiletí a staletí, je přece jenom ještě dost pevná, aby vydržela i nápor Donalda Trumpa. Ale ano, kdo ví, co se s tím stane. Jenom bych ještě nepropadal panice,” dodává.
Antisystémovost táhne
Na druhou stranu Horáček upozorňuje na to, že v současné době se v politice vyplácí lež a volby vyhrávají jiné typy lidí než dřív: „Oni reprezentují antisystémovost a pro mě kupodivu je v západním světě ohromná spousta lidí, kteří mají velikou nechuť k nějakému systému.”
„Nikdy nenabízejí žádnou pozitivní alternativu, oni to jenom chtějí rozkopat a zničit. To někteří politici vytušili, na tyhle lidi se obracejí a dostávají bohužel velmi výraznou – ano, demokratickou podporu. A to vidím jako vůbec největší hrozbu,” zdůrazňuje.
Jak moc ovlivňuje politiku v USA miliardář Elon Musk? Jak velkou hrozbu představuje Rusko pro Česko? A měla by Evropská unie zrušit právo veta? Poslechněte si celý díl pořadu Osobnost Plus ze záznamu v úvodu článku. Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v březnu 2025.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
