Hnízda dravých ptáků pamatují milénia
Draví ptáci jsou známí tím, že po generace využívají stále stejná místa k hnízdění. A jak se zdá, některé druhy tuto tradici udržují už celá milénia.
Rarohové lovečtí (Falco rusticolus) jsou světle zbarvení sokolovití dravci velikosti káněte, kteří obývají nejsevernější oblasti Evropy, Asie a Ameriky. Jejich hnízdiště se nacházejí také na skalních římsách západního pobřeží Grónska. Ornitology z Edward Grey Institute of Field Ornithology v Oxfordu zajímalo, jak dlouho zde mohou rarohové snášet vajíčka do stejného hnízda. Ze 13 hnízd proto odebrali vzorky starého trusu a k jejich datování využili radiokarbonovou metodu.
Výsledky datování ukázaly, že některá hnízda jsou využívána už nejméně 2500 let. Ta nejstarší se nacházela na nejvýše položených místech - pravděpodobně proto, že taková se rarohům nabídla jako první poté, co ustoupily pleistocénní ledové čepičky.
Výsledky studie budou zveřejněny v časopise Ibis, který vydává Britská ornitologická unie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
