Hledat Boha v mikroskopu by nebyla správná teologie, říká jezuita a astronom Gábor
Nejdřív vystudoval částicovou fyziku, pak filosofii a teologii. Od roku 2010 působí ve Vatikánské observatoři. „Kněžství a vědecká dráha jdou dohromady velmi dobře, protože základ u vědy spočívá v tom, že se snažíme dobrat pravdy o stvoření,“ říká jezuita a astronom Pavel Gábor.
Je to samozřejmě záležitost, která postupuje velmi pomalu, je tedy velmi těžké tam najít nějaké jednoznačné kritérium, podle kterého věda už dosáhla něčeho,“ pokračuje.
„A pokud jde o církev, tak to je taky taková velmi pomalá instituce svým způsobem a snaží se zprostředkovat nějaké ty pravdy, něco, co by člověku umožnilo lépe chápat svět. Zatímco u vědy se jedná spíš o různé mechanismy. Ale jedno s druhým je komplementárně spjaté.“
Čtěte také
Gábor připomíná, že už v prehistorii astronomii dělali často různí kněží. „Takže ta spjatost s povznášejícími pohledy do nebes je dost jasná.“
Hledat Boha v mikroskopu nebo dalekohledu by ale podle něj nebyla správná teologie. „Bůh je transcendentní a nechává člověku svobodu. Takže to, co víme z našich dlouhých dějin spásy, že Bůh s člověkem jedná, ale nedělá to tak, že by se člověku vnucoval.“
„Bůh člověka respektuje v jeho svobodě, takže si myslím, že je malá pravděpodobnost, že bychom někde v nějakém vědeckém přístroji našli jednoznačný důkaz boží existence,“ dodává.
Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu. Moderuje Adam Šindelář, vysíláme v repríze.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
