Hlasatel Šlitr se vám hlásí! Jak zachytil polovinu slavné dvojice Suchý – Šlitr rozhlasový archiv
Jiří Šlitr nebyl jen talentovaný autor hudby k nezapomenutelným písničkám. Byl také malíř a ilustrátor. A v neposlední řadě herec – neherec, který měl zcela originální styl. Život i umělecké aktivity Jiřího Šlitra nám zaznamenal rozhlasový archiv, ať už v jeho podání či v očích jeho kolegů.
Suchého se Šlitrem seznámil Miroslav Horníček v roce 1957. Jak to tenkrát proběhlo? I tento pro umělecký svět významný moment si můžeme poslechnout z archivu ve vyprávění Jiřího Suchého. Tehdy Jiřího Šlitra získal jako svého dvorního skladatele, později spolu vytvořili nezapomenutelnou klaunskou dvojici. Na její zrození v červnu 1962 vzpomínal Jiří Suchý v knize Jiřího Datla Novotného Ďábel z Vinohrad:
Vždycky jsem chtěl být dva
„Ta hra se měla jmenovat Jonáš a tingltangl a Jonáš měl být sólista. Mělo to být cosi, čemu dnes říkáme one man show. A tenkrát přišel Jiří se šokujícím návrhem, abych mu tam taky napsal roli. Šokujícím proto, že on se dost nerad ukazoval na jevišti a nejspíš i věděl, že herecky na tom není nejlíp. Já na to slyšel. Vždycky jsem totiž chtěl být dva.
Čtěte také
Šlitr měl sedět u piana a několikrát za večer se dopustit krátkého dialogu. Sedět u piana mu šlo, ale když promluvil, byla to věc téměř neskutečná. Vstal, obrátil se k publiku, oči upřené kamsi, a pak řekl tu svou větu takovým zvláštním, nabiflovaným způsobem. Režisér Karel Mareš doufal, že se to časem poddá – nepoddalo se. K premiéře došlo.
Já byl ochotnej hrát jako lev, jenom abych připoutal pozornost na sebe, aby si lidi co nejmíň všímali Šlitra. S tím jsme začali hrát. Řekl první větu tím svým způsobem a ozval se ohromnej smích. Řekl druhou a měl potlesk. Když řekl třetí větu, měl jsem pocit, že uletí střecha divadla, tak to tam burácelo. Při čtvrtý jsem věděl, že musím velice přidat, abych mu stačil.“
I záznam hry Jonáš a tingltangl je v archivu dochován a můžeme tak posoudit, nakolik je popis Šlitrova hereckého stylu výstižný.
Právník ze Lhoty
Jiří Šlitr pocházel ze Zálesní Lhoty u Jilemnice, kde se narodil 15. února 1924. Po válce vystudoval práva, ale právnímu povolání se nikdy nevěnoval. Zlákalo ho umění, a to dokonce v několika směrech, proslul jako hudební skladatel, který měl na kontě více jak 300 písní, a byl také výtvarník a ilustrátor.
Čtěte také
Už před Semaforem působil mimo jiné jako klavírista v divadle Laterna magika, se kterou slavil úspěch například na slavném Expu 1958 v Bruselu. Krátce předtím se seznámil s Jiřím Suchým.
V roce 1959 založili Divadlo Semafor a až do konce 60. let Šlitr patřil k předním osobnostem československé hudební, divadelní, výtvarné ale i filmové kultury. Přesněji do 26. prosince roku 1969, kdy se ve věku pouhých 45 let nejspíš nešťastnou náhodou otrávil svítiplynem.
Nesmazatelnou stopu zanechal Jiří Šlitr v české hudební kultuře, ale i v archivu Českého rozhlasu. Nahrávek, na kterých má autorský podíl, především jako tvůrce hudby, bychom našli na tisíce. Mezi nimi jsou i takové, které nám zachycují Šlitra jako zpěváka, herce a komika. A také textaře. Existuje totiž jedna píseň, ke které napsal i text. V pořadu Archiv Plus kromě toho zazní také ojedinělá nahrávka, kde vystupuje sám za sebe.
Související
-
Čím Jiří Suchý obohatil český jazyk a literaturu
Praktická škola naší mateřštiny s humorem a nadhledem. Každou neděli jedna poučka, kterou jste už možná zapomněli. Připravili Michal Jagelka a Alex Röhrich.
-
Divadlo Semafor. Suchý a Šlitr udělali hvězdu z Gotta i Matušky!
Divadlo Semafor zahájilo svoji činnost 30. října roku 1959. Jeho název je akronym, který byl odvozen od slov SEdm MAlých FORem.
-
Koncert v barvách Semaforu přinesl ve svěžím podání písničky geniální autorské dvojice Suchý – Šlitr
„Ta parta, která pořad V barvách Semaforu vymyslela, jsou vesměs bezvadní člověci a já jim fandím i děkuji za to, že udržujou ty naše písničky v povědomí,“ řekl Jiří Suchý.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka