Hlasatel Šlitr se vám hlásí! Jak zachytil polovinu slavné dvojice Suchý – Šlitr rozhlasový archiv

Jiří Šlitr|foto:Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Suchého se Šlitrem seznámil Miroslav Horníček v roce 1957. Jak to tenkrát proběhlo? I tento pro umělecký svět významný moment si můžeme poslechnout z archivu ve vyprávění Jiřího Suchého. Tehdy Jiřího Šlitra získal jako svého dvorního skladatele, později spolu vytvořili nezapomenutelnou klaunskou dvojici. Na její zrození v červnu 1962 vzpomínal Jiří Suchý v knize Jiřího Datla Novotného Ďábel z Vinohrad:

Vždycky jsem chtěl být dva

„Ta hra se měla jmenovat Jonáš a tingltangl a Jonáš měl být sólista. Mělo to být cosi, čemu dnes říkáme one man show. A tenkrát přišel Jiří se šokujícím návrhem, abych mu tam taky napsal roli. Šokujícím proto, že on se dost nerad ukazoval na jevišti a nejspíš i věděl, že herecky na tom není nejlíp. Já na to slyšel. Vždycky jsem totiž chtěl být dva.

Čtěte také

Jiří Šlitr muzikant, Jiří Šlitr výtvarník, Jiří Šlitr sportovec. Na co sáhl, to mu šlo

Šlitr měl sedět u piana a několikrát za večer se dopustit krátkého dialogu. Sedět u piana mu šlo, ale když promluvil, byla to věc téměř neskutečná. Vstal, obrátil se k publiku, oči upřené kamsi, a pak řekl tu svou větu takovým zvláštním, nabiflovaným způsobem. Režisér Karel Mareš doufal, že se to časem poddá – nepoddalo se. K premiéře došlo.

Já byl ochotnej hrát jako lev, jenom abych připoutal pozornost na sebe, aby si lidi co nejmíň všímali Šlitra. S tím jsme začali hrát. Řekl první větu tím svým způsobem a ozval se ohromnej smích. Řekl druhou a měl potlesk. Když řekl třetí větu, měl jsem pocit, že uletí střecha divadla, tak to tam burácelo. Při čtvrtý jsem věděl, že musím velice přidat, abych mu stačil.“

I záznam hry Jonáš a tingltangl je v archivu dochován a můžeme tak posoudit, nakolik je popis Šlitrova hereckého stylu výstižný.

Právník ze Lhoty

Jiří Šlitr pocházel ze Zálesní Lhoty u Jilemnice, kde se narodil 15. února 1924. Po válce vystudoval práva, ale právnímu povolání se nikdy nevěnoval. Zlákalo ho umění, a to dokonce v několika směrech, proslul jako hudební skladatel, který měl na kontě více jak 300 písní, a byl také výtvarník a ilustrátor.

Čtěte také

Silvestr 1968 aneb Smích bezmocných

Už před Semaforem působil mimo jiné jako klavírista v divadle Laterna magika, se kterou slavil úspěch například na slavném Expu 1958 v Bruselu. Krátce předtím se seznámil s Jiřím Suchým.

V roce 1959 založili Divadlo Semafor a až do konce 60. let Šlitr patřil k předním osobnostem československé hudební, divadelní, výtvarné ale i filmové kultury. Přesněji do 26. prosince roku 1969, kdy se ve věku pouhých 45 let nejspíš nešťastnou náhodou otrávil svítiplynem.

Nesmazatelnou stopu zanechal Jiří Šlitr v české hudební kultuře, ale i v archivu Českého rozhlasu. Nahrávek, na kterých má autorský podíl, především jako tvůrce hudby, bychom našli na tisíce. Mezi nimi jsou i takové, které nám zachycují Šlitra jako zpěváka, herce a komika. A také textaře. Existuje totiž jedna píseň, ke které napsal i text. V pořadu Archiv Plus kromě toho zazní také ojedinělá nahrávka, kde vystupuje sám za sebe.