Jiří Šlitr muzikant, Jiří Šlitr výtvarník, Jiří Šlitr sportovec. Na co sáhl, to mu šlo
Padesáté výročí smrti Jiřího Šlitra se stalo záminkou k novým prezentacím všestranného talentu této renesanční osobnosti. Více než obvykle zněly jeho písně, připomínala se jeho divadelní i filmová činnost a znovu taky vyplaval na povrch Šlitrův um výtvarný.
Jiří Šlitr byl především vynikajícím kreslířem, i když po něm zůstalo i pár olejů. Jeho kresby jsou často vzácně dokumentární, přitom ale svébytné a kvalitní. Všechno je to vidět na výstavě v pražské Ville Pellé v Bubenči, a taky v knize Šlitr, Šlitr, Šlitr, kterou společně vydaly nakladatelství Taktum a společnost Porte.
Za knihou stojí Daniela Kramerová. V linii barevnosti Šlitrových kreseb oslovila i dva mladé grafiky a spolu dali dohromady zajímavou a moderně řešenou publikaci. Její hlavní součástí je soubor reprodukcí děl Jiřího Šlitra, který se částečně kryje se stejnojmennou výstavou. „Reprodukce pokrývají hlavní zájmy Šlitra – výtvarníka: města a kresby z cest, kresby mapující hudební prostředí, karikatury významných osobností, ženy a erotická témata,“ vypočítává Kramerová. Vedle obrazové části najdeme v knize umělcovu biografii doplněnou dokumenty a fotografiemi a taky kratší texty téměř deníkového charakteru zasazující život a tvorbu Jiřího Šlitra do dobového kontextu.
„Zpočátku nebylo jasné, jestli se Šlitr proslaví spíš jako výtvarník nebo jako hudebník a divadelník. Postupem doby, i díky souhře šťastných okolností, se začal více profilovat jako divadelník. Kreslit ale nikdy nepřestal a zároveň měl touhu svoji výtvarnou tvorbu prezentovat. Vystavoval jak v Československu, tak třeba v Německu, USA nebo Kanadě,“ vysvětluje autorka knihy.
Důležitou součástí knihy je korespondence mezi Jiřím Šlitrem a Jiřím Voskovcem. Tedy – jenom půlka tétokorespondence; zachovaly se totiž pouze dopisy, které psal Voskovec Šlitrovi. „I z nich, třeba z odpovědí Jiřího Voskovce, jsou ale patrná témata jejich dopisování. Měli si co říci, myslím, že mezi nimi byl hezký, přátelský vztah. Současně jde o ukázku krásného jazyka Jiřího Voskovce,“ charakterizuje korespondenci obou významných osobností Daniela Kramerová.
Plodná spolupráce dvojice S + Š
V povědomí většiny z nás je Jiří Šlitr zapsán jako půlka dvojice Suchý – Šlitr. Jak by také ne – spoluzakladatelé Divadla Semafor jsou autory řady úspěšných divadelních her, napsali spolu 296 písniček, hráli ve filmu, vystupovali v televizi. Většinou jako svérázná dvojice. Bohužel, jenom do prosince roku 1969, kdy Jiří Šlitr tragicky zemřel. Jejich tvorba je dnes nicméně národním pokladem, podobně jako třeba Smetanova Má vlast.
O tom, jakými proměnami procházel vztah Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra, které texty Šlitr odmítl zhudebnit, jak se z bázlivého trémisty stal excentrický komik, v soukromí ovšem pořád uzavřený, i o tom, jakému druhu práva by se Šlitr věnoval, kdyby zůstal u právničiny, si poslechněte v rozhovoru Tomáše Piláta s Jiřím Suchým z roku 2004.
Nejposlouchanější
-
Psí voják Filip Topol. Portrét hudebníka, básníka a sebevraha životem
-
Miloš Doležal: Čurda ze Staré Hlíny – příběh parašutisty. Jedna zrada, stovky českých životů
-
Případy Sherlocka Holmese, otce Browna, slečny Marplové a dalších anglických detektivů
-
Richard Brautigan: V melounovém cukru. Psychedelický román, který uchvátil generaci hippies
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
