Hlas mezinárodního společenství

A zhorší se asi dále, až si americká veřejnost přečte poslední vládní zprávu o hlasovacích poměrech v OSN za rok 2006. Je to již 24. zpráva tohoto druhu a je rok co rok vypracovávána na objednávku Kongresu. Letošní březnová ukazuje, že v loňském roce 191.Valné shromáždění OSN hlasovalo většinově jinak než Spojené státy v 76% případů, ať už se jednalo o tak důležité hrozby světovému míru a bezpečnosti, jako jsou terorismus, zbrojní závody anebo otázky ekonomického a sociálního rozvoje, humanitární pomoci a dodržování lidských práv.

Pro pochopení tohoto rozporu je důležité vědět, že ve Valném shromáždění zasedají bok po boku země, které podle přijaté kategorizace patří buďto ke svobodným, anebo k nesvobodným. V loňském roce podle názoru organizace Freedom House, založené Eleonorou Rooseveltovou a sledující stav demokracie ve světě, pouze 89 členských států OSN patřily k těm svobodným, zatímco zbytek - 103 státy - se řadily k těm druhým. Jinými slovy, ve většině členských zemí, v nichž žije na tři a půl miliardy lidí vládnou režimy, které tak nebo onak odepírají svým občanům politická práva a občanské svobody. V mnoha z nich obyvatelstvo trpí brutálním pronásledováním nebo extrémní chudobou.

Ve Spojených národech, připomenu, nejsou zastoupeny národy, jak by plynulo z názvu, ale právě vlády. Nedemokratické režimy tvořící v OSN většinu instinktivně hledají vzory chování a přirozené lídry mezi největšími světovými despoty a popírači lidských práv, jako jsou kubánský vůdce Castro, iránský blouznivec Ahmadinedžád, libyjský náčelník Kadáfi, venezuelský světanápravce Chávez nebo zimbabwyjský diktátor Mugabe. Ty pak následují i v hlasování. Každý, kdo byl někdy přítomen jakémukoli zasedání Valného shromáždění ví, že nejbouřlivějších ovací a nejvřelejších projevů souhlasu se vždy dostane nejzuřivějším filipikám proti Americe, Izraeli a proti svobodnému světu jako takovému. Zástupci vlád přítomní na Valných shromážděních velice dbají na nedotknutelnost demokratického principu "jedna země, jeden hlas" zakotveného v Chartě OSN, neboť tato norma nejlépe chrání jejich zájmy a umožňuje zhatit každý americký návrh. Jsou to ovšem stejní vládcové, kteří svým vlastním občanům upírají základní právo na svobodné volby a na výměnu vládnoucí vrstvy.

Pro prosazení svých národních, regionálních nebo i globálních zájmů se dávno shlukli do silných spojenectví uvnitř OSN. A že Spojené státy představují největší hrozbu samotné existenci těchto režimů, není divu, že jsou schopni zablokovat každou americkou iniciativu. Předem se omlouvám za množství čísel, jež dale uvádím, ale pokládám je za nezbytné pro pochopení celého problému. Kupříkladu Hnutí nezúčastněných, v němž se sdružuje 114 zemí, hlasovalo jako blok proti Spojeným státům v 85% případů. Islámská konference (56 zemí) hlasovala stejně v 87% případů a Organizace afrických států (53 země) - v 86% případů.

Neméně výmluvné jsou i jiné údaje uvedené ve zprávě Bílého domu. Spojené státy poskytují finanční pomoc 148 zemím světa. Na sedm z nich: Izrael, Afgánistan, Kolumbie, Egypt, Jordánsko, Pákistán a Súdán připadá 57% americké pomoci. Izrael hlasoval spolu se Spojenými státy v 84% případů. Šest zbývajících zemí, na něž připadá kolem 10 miliard dolarů americké pomoci, hlasovaly nicméně jako jeden muž proti svému obdarovateli v 88% případů. A co třeba muslimské země osvobozené americkými vojáky od nadvlády cizích okupantů nebo místních tyranů i za cenu tisíců amerických životů a stovek miliard dolarů z peněz daňových poplatníků? Afganistan, Irák a Kuvajt vyjádřily svou nezávislost tím, že kolektivně hlasovaly proti Spojeným státům v 86% všech případů. O něco lépe si vedly nejbližší američtí spojenci z Evropské unie - ti hlasovaly proti Spojeným státům pouze v 57% všech případů.

A tak není divu, že i přes všechny námitky amerických zástupců Valné shromáždění OSN v loňském roce zdárně zablokovalo životně potřebné institucionální reformy, odmítlo uznat cílené útoky proti civilistům jako terorismus, zvolilo zástupcem předsedy Výboru pro odzbrojení představitele Iránu, který nerušeně pokračuje ve vývoji jaderné technologie navzdory všem rezolucím Rady bezpečnosti a státy jako Čína, Kuba nebo Saudská Arábie cynicky pošlapávající všechna myslitelná lidská práva, dosadilo do nově zřízené Rady pro lidská práva.

Spojené státy byly spoluzakladatelem OSN a od roku 1945 hostí její hlavní stan. Američané ročně nasypou do pokladny OSN kolem 3 miliard dolarů, ze kterých různé výbory a podvýbory čerpají bezstarostně pro své nemalé potřeby. Avšak tato globální organizace dávno neplné své ustavující principy a cíle jako zachování míru, ochrana lidských práv a šíření svobody ve světě. Vzhledem k poměrům ve Valném shromáždění a postoji nesvobodné většiny není naděje, že je v dohledné době plnit bude.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .