Hizballáh a výměna zajatců s Izraelem

Každá izraelská vláda vždycky kladla nesmírný důraz na péči o své občany, kteří se stali obětí únosu anebo padli do arabského zajetí jako vojáci v bojové akci. A protože Hizballáh ví, jak moc na tom Izraeli záleží, patří k jeho hlavním aktivitám právě únosy Izraelců, kteří jim pak slouží při výměně za arabské teroristy v izraelských věznicích.

Hizballáh je libanonská fundamentalistická a radikální politická strana a hnutí podporované Íránem a Sýrií, které vzniklo počátkem osmdesátých let s cílem "osvobodit Libanon od izraelské okupace". Třebaže se Izrael z Libanonu před třemi lety stáhl, Hizballáh proti němu bojuje dál - ostřeluje izraelský sever, útočí na vojenské hlídky, unáší a vraždí Izraelce, posílá peníze, zbraně i vojenské experty Palestincům a učí je, jak se zdokonalit v umění sebevražedných atentátů nebo prodloužit dolet střel namířených proti izraelským osadám a městům. Po pádu Saddámova režimu v Iráku je Hizballáh hlavním finančním zdrojem pro palestinské teroristické skupiny jako Hamas, Islámský džihád a Mučedníci od Al-Aksá. K jeho prvořadým cílům patří zničení Státu Izrael a islámská revoluce v Libanonu.

Duchovním vůdcem Hizballáhu je šajch Hasan Nasralláh, který nemá o nic menší ambice, než být nejvyšším představitelem všech muslimů na světě - tedy uznávanějším vůdcem než Saddám Husajn, Usáma bin Ládin nebo Jásir Arafat. Kdyby se mu podařilo do výměny zahrnout i jiné vězně než libanonské, získal by si respekt celého arabského světa. Izrael už řadu let usiluje o propuštění nebo alespoň informace o osudu dvou hlavních pohřešovaných - leteckého navigátora Rona Arada, který byl před 17 lety sestřelen nad Libanonem, a obchodníka a bývalého plukovníka izraelské armády Elchanana Tanenbauma, jenž byl unesen před třemi lety. Vláda se rovněž snaží o navrácení ostatků tří izraelských vojáků, zabitých při útoku z libanonského území v roce 2000.

Jednání o výměně, která by se týkala všech zmíněných osob, už trvají několik let, ale nikdy nebyla dotažena do konce. Hizballáh dobře ví, jak moc Izrael o své pohřešované stojí, a snaží se z dohody vytěžit maximum. Chce z izraelských věznic dostat nejen své vlastní aktivisty, ale i další Araby, odsouzené v Izraeli za vraždy a teroristickou činnost. Loni v létě zkusil šajch Nasralláh dokonce dosáhnout propuštění jedné z největších ryb, jaké kdy Izrael ulovil - vlivného palestinského předáka Marwána Barghutího. Toho se však Izrael nehodlá vzdát ani výměnou za Tanenbauma, a tak z výměny opět sešlo. Tanenbaumův příběh je kombinací řady záhad a nepotvrzených dohadů s dobrodružným románem. Jeho rodina se snaží veřejnost přesvědčit, že Tanenbaum byl unesen proto, že je bývalým příslušníkem izraelské armády, zatímco zpravodajské zdroje tvrdí, že se s Araby zapletl do obchodu s drogami v hodnotě mnoha set milionů dolarů. Panuje ale všeobecné přesvědčení, že je dosud naživu, snad v Teheránu. Podle těch, kteří se přiklánějí k mafiánské verzi, však bude Tanenbaum v Izraeli po eventuálním vydání nejen vyšetřován, ale možná také odsouzen za nezákonnou činnost.

Sestřelený navigátor Ron Arad už patrně mezi živými není. Přesto tomu jeho příbuzní dodnes věří a rozdmychávají naděje stále novými takzvaně "zaručenými" zprávami, že byl spatřen tu v syrské, tu v libanonské, tu v íránské věznici. Izrael se ho snaží najít od okamžiku, kdy o něj přišel, a dokonce sám unesl několik Libanonců, jen aby Hizballáh přiměl k výměně. Tentokrát vláda židovského státu za Tanenbauma, tři mrtvá těla svých vojáků a informace o Aradovi nabízí 400 libanonských, palestinských a dalších arabských vězňů. Izraelský ministr zahraničí Silvan Šalom navštívil v těchto dnech za účelem jednání o výměně zajatců s Hizballáhem Německo, které v celé kauze dělá prostředníka. O obsahu rozhovorů s kancléřem Gerhardem Schroederem nebylo zveřejněno víc než ministrovo prohlášení, že dohoda zatím uzavřena nebyla, protože strany se zatím neshodly na konkrétních jménech propouštěných vězňů.

Ve hře však zdaleka nefiguruje pouze Izrael a osobní ambice šajcha Nasralláha. Za nitky Hizballáhu tahá Teherán, kde se snad nalézá Tanenbaum a kde možná skončil i navigátor Arad. Írán dobře ví, že by si touto cestou mohl vylepšit reputaci na mezinárodní scéně. Pokud se výměna mezi Hizballáhem a Izraelem uskuteční, bude to pouze z rozhodnutí Teheránu, které však padne jen tehdy, poslouží-li akce jeho vlastním zájmům - tedy pokud zlepší jeho vztahy s Washingtonem a Berlínem. Také Írán má totiž v německých věznicích vlastní občany, vězněné za teroristické činy.

Podle názoru izraelských zpravodajských a vojenských zdrojů k nějaké výměně zajatců tentokrát dojde jistě, ale Izrael patrně nezíská vše, co by chtěl. Rozsah výměny bude záviset pouze na míře ctižádosti, anebo ústupků ze strany Íránu a Hizballáhu. Půjde tedy opět o starou známou smutnou hru, ve které se za dosažení politických cílů platí lidskými životy a osudy.