Helikoptéra na lidský pohon
Na půdě americké univerzity v Marylandu se 12. května na malou chvíli vznesla nová kuriózní helikoptéra Gamera. Pohánějí ji pouze lidské svaly.
Helikoptéra je velmi rozměrná, subtilní a lehká, tak už to u podobných létajících strojů poháněných lidskou silou bývá. Má tvar čtyřramenného kříže, jehož každé rameno má délku přes 18 metrů. Na konci každého ze čtyř ramen je upevněn rotor o poloměru téměř 13 metrů. Všechno je vyrobeno z balsového dřeva, pěny, mylarové fólie a uhlíkových vláken. Celý stroj včetně pilota,který sedí ve středu konstrukce, nesmí vážit víc než 95 kg.
Pilotkou Gamery je v současnosti žena, postgraduální studentka biologie Judy Wexler. 12. května se jí podařilo stroj zvednout do výšky asi 10 cm, ve které setrvala po dobu 4 sekund. Takové pokusy o let helikoptérou poháněnou člověkem se odehrály v historii světového letectví už dva, ale vůbec poprvé vzlétla s podobnou helikoptérou žena.
Na prestižní Sikorského cenu, kterou uděluje Americká vrtulníková společnost, to nestačí. Padesátičlenný tým kolem Gamery ji ale chce brzy získat. Cena je dotována částkou 250 tisíc dolarů, pro její získání je potřeba udržet stroj ve výšce nejméně tří metrů po dobu alespoň 60 sekund. Pilot přitom musí udržet svůj kokpit ve čtverci o straně dlouhé 10 m, musí helikoptéru tedy trochu řídit.
Pilotka musela při svém pokusu šlapat rychlostí 120 otáček za minutu, to stačilo k tomu, aby se všechny čtyři rotory otáčely rychlostí kolem 18 obrátek za minutu. Kdyby šlapala rychleji, mohlo by se v konstrukci něco zlomit, kdyby se naopak snažila méně, vůbec by nevzlétla.
Podobný úspěch s lidskými helikoptérami se povedl, jak bylo řečeno, jen dvěma týmům na světě - kalifornskému v roce 1989 a japonskému v roce 1994. Rekord drží japonská helikoptéra, ve vzduchu vydržela 19,5 sekundy. Pro zajímavost dodejme, že Gamera získala své jméno podle starých populárních japonských sci-fi filmů, ve kterých hraje hlavní roli obří létající želva stejného jména.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.