Hartzhoror

Ještě před krátkou dobou o této reformě hovořil kancléř Schröder jako o nejdůležitější a o nejrozsáhlejší a jeho ekonomický monistr Clements jako o přelomu na pracovním trhu. Dnes se o reformě hovoří jako o největším skandálu, který je srovnatelný pouze se špatným manažerováním připojení bývalé NDR ke Spolkové republice Německo, které rovněž stálo daňové poplatníky nesmyslně moc peněz. Vliv na trh práce tato gigantická reforma podle všech dostupných čísel skoro žádný neměla. To, co mělo sloužit nejen doma, ale i v Evropě, jako důkaz, že Německo se hnulo z místa, jak řekl Gerhard Schröder, se najednou proměnilo v sutiny, kterým Němci přezdívají: Chudoba pomocí zákona.

Ve skutečnosti totiž musí v následujících letech stát zřetelně víc zaplatit jen úředníkům a dokonce i dlouhodobě nezaměstnaným. Suma sumárum výdaje na nezaměstnané dohromady budou nejvyšší, jaké kdy od války byly. Hartz-refoma se prměnila v miliardový hrob, napsal Der Spiegel. Berlínská reforma způsobila jen odpočinkové příměří a ničím nepohnula, nic nezměnila, jen vytvořila nová místa pro staré úředníky, kteří měli odejít.

Der Spiegel napsal: Je to tak, jak to většinou bývá, když nějaký projekt vykazuje zásadní chyby. Jedna chyba vyvolává druhou, jde o řetězovou reakci. Nový stroj na pracovní trh začal produkovat přesně opak toho, co měl: Zabraňuje změnám.

Časopis v této souvislosti připomíná bizarní stroj, který v jedné ze svých knih popisuje nedávno zemřelý izraelský humorista Ephraim Kishon, který ho nazval komplexním strojem: Taková mašina sází brambory, zalévá je, sklízí, myje, vaří a nakonec je i sama sní. Běží bez chyby, ale pro ostatní produkuje jen rámus, vedro a utrpení.

Stejný osud očekává i reformu Hartz IV., kterou vyprodukovala společně vláda, opozice, odbory i zaměstnavatelé: K žádnému urychlení zprostředkování práce nedošlo, žádné úspory rovněž nepřinesla a k žádný průlom na pracovním trhu se také nekonal.

Ale kvůli této reformě kancléř prohrál v Severním Porýní - Vestfásku po devětatřiceti letech letech volby a sociální dmokraté se zmítají ve vnitřních nejistotách. Zřejmě skutečnost je příliš vzdálená světu, v kterém žijí evropští politici.

Spojení obou položek: to znamená sociální pomoci pro dlouhodobě nezaměstnané a podpory v nezaměstnanosti, které mělo nejen ušetřit státu peníze, ale i donutit lidi, aby se víc o sebe starali a práci si sami hledali, nakonec vedlo k tomu, že žádostí o podpory je o jeden celý milion víc. Místo, aby došlo k změně kultury na pracovním trhu, ovládá pracovní trh nedostatečná kompetence, nervozita a nedůvěra.

Na podpory se má podle prozatimních výsledků vyplatit o 20 miliard eur víc. Pro srovnání na vědu a výzkum se má v letošním roce v Německu vydat devět miliard.