Hamburk - předobraz budoucího Německa?

22. srpen 2006

"Dříve platila zásada," říká Karl-Josef Laumann, předseda křesťansko demokratické sekce zaměstnanců, "hospodářství se daří, daří se dobře i lidem." Tento slogan ale podle něj už nějakou dobu neplatí.

Záleží na tom, komu se daří. Pokud velkým korporacím, neznamená to, že se musí dařit i lidem, dokonce i u nich zaměstnaných. Ale ani tato pravda nutně nemusí platit doslova. Dnes se Německu jako celku daří. Růst hospodářství je nejvyšší za posledních pět let.

Začátkem tohoto roku velká, černorudá koalice s cílem napravit zadlužené finance nekrátila výdaje, nenutila ale současně Němce více odvádět, než odváděli doposud. Hospodářský růst se zasloužil i tak o vyšší příjmy do státního rozpočtu. Proti stejné době loňského roku jde o 20 miliard euro. Zdá se, že Německo dodrží maastrichtská kriteria ještě tento rok, a ne až v roce příštím, jak vláda původně předpokládala. Zdaleka už neplatí, že je Německo nemocným mužem Evropy. Rostou investice. Od ledna tohoto roku vzniklo dalších 200 tisíc pracovních míst. Ze sílící kupní síly Němců mají v současné době prospěch i sousední země - Francie a Itálie. Podle některých komentátorů je jen na Angele Merkelové, do jaké míry stávající zázrak růstu promění ve svůj hospodářský zázrak. Musela by se ale podle nich rozloučit se svým záměrem růstu daně z přidané hodnoty v příštím roce.

Je chvályhodné, že stávají koalice usiluje o to, aby za pomoci přírůstku příjmů do státního rozpočtu především sanovala už tak katastrofálně zadlužené finance - tady si myslím, by měla hledat inspiraci i naše, dnes patrně vnikající koalice občanských a sociálních demokratů. Současný vývoj však ukazuje, že sanace je možná i bez zvyšování daňové zátěže, cestou uvolnění tržních sil a působením hospodářského růstu. Vyšší příjmy do státního rozpočtu díky dobrým hospodářským výsledkům vytvářejí ministrovi financí netušený prostor pro manévrování. Vznik nových pracovních příležitostí představuje růst počtu lidí, kteří do systému přispívají a přestávají být na jeho výdaje odkázáni. Snižování počtu příjemců sociálních dávek pak otevírá nové možnosti, jak likvidovat černé díry v rozpočtu, způsobované soustavným zadlužováním se.

Nezdá se, že se ale stávající vláda na základě současných výsledků německého hospodářství rozhoupe a změní úmysl zvýšit počínaje příštím rokem daň z přidané hodnoty o 3 procenta. Pokud se tak stane, měla by přesto očekávaný dodatečný výnos použít ke snižování odvodů z mezd, a snížit tak hladinu mzdových nákladů. Posílit na evropském, ale i světovém trhu konkurenceschopnost německé pracovní síly. Mají ji k tomu nejen mnozí ekonomové, ale nedávno se pro to vyjádřil i německý prezident Horst Köhler.

"V dohledné době nebude možné v rámci financování sociálního pojištění dosahovat sociální rovnováhy výlučně za pomoci daní. Budeme muset částečně hledat zdroje v samotném sociálním pojištění," říká Karl-Josef Laumann. Jinými slovy varuje před opakovanou snahou deficity v sociálních výdajích krýt daňovými výnosy. Vyšší příjmy, očekávané ze zvýšení daně z přidané hodnoty tak doporučuje ponechat k sanaci zadluženého rozpočtu. Německo nemá konkurovat světu zlevňující se pracovní silou. Na to je podle názoru mnohých až příliš rozvinutou zemí s mnoha jinými, účinnějšími alternativními možnostmi.

Zajímavá je v této souvislosti změna postoje stávajícího spolkového ministra financí Peer Steinbrücka. Ještě nedávno vše chtěl řešit zvyšováním daní. Nyní požaduje po svých krajanech radikální změnu v myšlení. V příštích desetiletích dopadnou na lidi, jak uvedl, vyšší výdaje ve stáří, v nemoci a v sociální péči. "To znamená," říká, "musíme se za této nejistoty muset zříci cesty na dovolenou a předzajistit se na pozdější dobu." Zlí jazykové tvrdí, že pan ministr má letos už po dovolené.

Určitým předobrazem budoucího Německa by mohlo být město Hamburk. Veřejné výdaje radnice směřovala zejména do podpory podnikatelských aktivit. V průběhu času město enormně zbohatlo. Představuje malý hospodářský zázrak uvnitř velké Spolkové republiky. Vzorový vývoj má přesto chybu - je jí malá sociální citlivost vynaložených veřejných výdajů. Rozevřely tak neúnosně sociální nůžky. V městě vznikly ostrovy nefalšované bídy. A tak svým způsobem Peer Steinbrück může mít pravdu, když říká, že Němci mají více myslet na zemi, a ne na vlastní osobní zájmy." To se ale opravdu lehko řekne..

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

autor: ern
Spustit audio