Hala

Problémem je jako obyčejně pozemek. Nejen že společnost Sazka nevlastní parcelu, na které staví, ale zřejmě ji obtížně získá od firmy, která touto parcelou ručí za nesplácený úvěr. Soud totiž rozhodl o exekuci a tím pádem se pozemek má prodávat ve veřejné dražbě. Problém je navíc v tom, že zrovna tímto cizím a zadluženým pozemkem, na kterém staví halu, chtěla prý Sazka ručit za miliardové úvěry, bez kterých prý nemůže stavět. Žijeme v podnikatelském prostředí, které dávno nectí zásadu "bez peněz do hospody nelez". Společnost, která si troufla na úkol vybudovat moderní halu, ve které bychom viděli doma hrát své oblíbené hokejisty, není tak bohatá, aby stavěla za své a je natolik opatrná, že ji ani nenapadne ručit za půjčku svým majetkem. To je ostatně u loterijní společnosti pochopitelné. Kdo pracuje s rizikem, nejlépe ví, jak riziko vyloučit, anebo minimalizovat. Hala bude drahá a není jisté, zda na sebe svým provozem vydělá. Banky jsou nedůvěřivé, a tak cesta k úvěru vede pouze přes státní garanci.

Zde se z obchodu stává politika. Poté, co Sazka zastavila stavbu, je na vládě, zda vyzve ministra financí, aby soukromé firmě pomohl k půjčce. Učiní-li vláda závěr, že konání hokejového mistrovství v České republice je věcí národní prestiže, Sazka garanci dostane. Budou-li rozhodovat zřetele ekonomické, nikoli tedy zájem hokejového fandy, ale zájem daňového poplatníka, není ke státní garanci důvod. Vládu čeká nesnadné rozhodování. Pomohla by jí jistota, že naši hokejisté získají v Praze zlato. To je ovšem věc, kterou Sazka sotva může zařídit.