Had pozná, kdy se srdce kořisti zastaví
Hadi škrtiči svou kořist zabíjejí zardoušením. A velice dobře vědí, kdy mohou sevření zase povolit.
Stahovat smyčky těla kolem zoufale se bránícího, mnohdy dost velkého zvířete, je pro škrtiče dost náročné. Spotřeba energie při škrcení je asi 7x vyšší, než když had odpočívá. Dosud však nikdo nevěděl, jak had pozná, že už je kořist mrtvá a on může sevření konečně povolit. Biologové z americké Dickinsonovy univerzity provedli sérii experimentů s hroznýši královskými (Boa constrictor), kterým nabídli speciální potravu. Do hrudníku mrtvých potkanů vložili zařízení, které pumpovalo vodu a napodobovalo tak tlukot srdce. Kontrolní skupina hadů dostala k jídlu nijak neupravené mrtvé potkany.
Hroznýši déle a silněji svírali potkany s tlukoucím umělým srdcem. Smyčky těla však povolili krátce poté, co pumpa kvůli sevření přestala fungovat a tlukot se zastavil. Svědčí to o tom, že hadi škrtiči v zájmu úspory energie bedlivě sledují srdeční činnost kořisti a povolí, jakmile srdce utichne. Pozoruhodné je, že takto se chovali i hroznýši, kteří byli od malička krmeni jen zabitými zvířaty a s tlukotem skutečného srdce se nikdy nesetkali. Schopnost vnímat srdce své kořisti je hadům alespoň částečně vrozená.
Zdroj: Biology Letters
------
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.