Gysi prohrává

17. červenec 2008

Strategie jednoho ze šéfů německé Levice, šedesátiletého Gregora Gysiho, pomocí které se jako mazaný advokát bránil nařčení z aktivní spolupráce s východoněmeckou státní tajnou policií Stasi, se začala hroutit. Zdá se, že se dostal do pasti, kterou na sebe sám nastražil.

0:00
/
0:00

Jakmile ho někdo v médiích nařknul ze spolupráce, hned na něj podal žalobu, a protože žaloby tohoto druhu je možné podávat v Německu kdekoliv, podával je pan Gysi hlavně v Hamburku, kde sídlí řada mediálních koncernů jako je třeba Springer, Stern, Spiegel, Gruner und Jahr a mnoho dalších a kde věděl, že jsou soudci velice přísní. Před pár dny ale poprvé pan Gyzi prohrál, a to jak v Hamburgu, tak v Meinzu, tedy Mohuči. V Mohuči žaloval ZDF, německý druhý veřejnoprávní kanál, za to, že šéfka státního úřadu, který spravuje akta bývalé tajné policie, Marianne Birthler v televizi řekla, že pan Gysi vědomě a o své vůli spolupracoval s bývalou Stasi. Hamburský soud jeho žalobu zamítl, s tím, že existuje již dost skutečností, které tento fakt potvrzují, žalobu proto zamítl.

Zatím pan Gysi většinu procesů vyhrával alespoň částečně, a díky tomu si kolem sebe vybudoval dost vysoký obranný val: žalob podal několik stovek. Poslední rozsudky ale naznačují, že se v jeho obranné strategii objevily dvě zásadní díry: Minimálně, napsal Der Spiegel, už nebude moci veškeré útoky na sebe odbývat tím, že u soudů vyhrává.

Otázka tedy zní: Díky čemu došlo v rozhodování soudů k obratu? Odpověď je celkem jasná: Díky tomu, že každého hned žaloval, soustředil na sebe velkou pozornost a bývalí disidenti i jeho mandanti se o jeho případ začali více zajímat. Když se o Gysiho spolupráci začalo v novinách před lety psát, měl jeho spis, který se tehdy našel, jen dvanáct stránek. Jakmile ale mohli začít nahlížet do svých aktů osoby dříve pronásledované, začaly původní spis doplňovat a v současné době již má několik tisíc stránek. V roce 1994 neměli ještě soudci dost důkazů, aby mohli Gysiho spolupráci potvrdit, dnes je tomu, zdá se, opačně. Z aktů je podle časopisu Der Spiegel čím dál tím víc jasnější, že pan Gysi své mandanty neobhajoval, ale spíše sledoval.

Za to, že se podařilo do značné míry Gysiho činnost po šestnácti letech zmapovat, může samozřejmě i německá důkladnost: zvláště menší regionální deníky a časopisy si sice dvakrát rozmysleli, než o něm něco hanlivého napsali, protože advokáti a soudy jsou drahé, ale zase současně celou věc neodložili k ledu a pracovali na ní, a právě díky této mravenčí práci řady novinářů po celé bývalé NDR se podařilo shromáždit velké množství dokumentů, shromáždit řady svědků, magnetofonových pásků i zpráv bývalé Stasi, z nichž si lze udělat přesnější obrázek o Gysiho činnosti za totality. A to byl i hlavní důvod, proč hamburský soud jeho žalobu odmítl.

Z Gysiho posledních kroků je ale zřejmé, že už ví, že prohrává: Například nežaloval paní Birthler ze státního úřadu, která spravuje akta Stasi, ale pouze ZDF, která ji citovala a před pár dny stáhl i žalobu, která ležela na nejvyšším správním soudu. Žalobou chtěl zabránit, aby nebyla zveřejněna poslední Stasi akta, která údajně jeho spolupráci s tajnou policií bývalé NDR potvrzují.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

Spustit audio