Gymnázia jako nejlepší příprava k profesi

Negativní reakce jsou dalším důvodem, proč navrženou změnu skutečně podniknout.

Buzková s Havlem prostě prohlásili, že král je nahý. Proto se zúčastněná veřejnost ozvala s velkými emocemi i rozhořčením. Tak to přece bývá vždycky. Říci, že chci změnit školský systém, je nepřímou připomínkou toho, že současný systém není úplně dobrý. Tedy že vlastně nejsou dobré školy, do kterých jsme chodili. To je důvod, proč se veřejnost chová tak podrážděně. V tomto případě ale nelze naslouchat hlasu většiny. Důležitější je veřejný zájem. A pokud ho vyznává jen málo lidí, je potřeba většinu přesvědčit.

Pochopitelná je v debatě i role zájmových skupin. Vzdělaní lidé prostě nechtějí, aby se vzdělání příliš rozšířilo a oni neměli velkou konkurenci. Gymnázia i odborné školy obvykle nechtějí změnu z toho důvodu, že by se jejich personál musel víc snažit.

A podnikatelům víc vyhovuje laciná pracovní síla, kterou postaví k soustruhu, nebo k pásu. Řeč je ovšem o méně schopných podnikatelích, kteří nedokáží pracovat se vzdělanými lidmi a nátlakem na vzdělávací systém se snaží udržet při životě. Jinými slovy, jde o podnikatele, kteří stejně brzy zkrachují. Někteří krajští radní protestují z toho důvodu, že se jim zalíbilo řídit osudy svých občanů. Proto nesouhlasí s představou, že si každý studuje, co chce a sám volí cestu životem.

Když všechny tyto reakce dáme před závorku jako účelové, neinformované, anebo prostě hloupé, dostáváme se k jedné, která skutečně stojí za pozornost. Česko má tradičně silné odborné školství. Bylo by škoda se ho vzdávat ve prospěch všeobecných gymnázií. Nakonec střední odborné školy i učiliště připravují na užitečné profese, jako jsou například zedník, strojař, kovář, automechanik, nebo třeba krejčí. Ti vždycky budou potřeba.

Plán Buzkové a Havla by byl skutečně chybný, kdyby tento fakt přehlížel. Naštěstí tomu tak není. Jak známo, český vzdělávací systém má jeden velký nedostatek, prakticky neexistuje celoživotní vzdělávání. Když je někdo dospělý a chce studovat, nedostane k tomu rozumnou příležitost. Existují sice rekvalifikace, které organizují úřady práce, zpravidla ovšem jde o krátkodobé kurzy, které nemají valnou hodnotu. Tento vzdělávací sektor je v řadě zemí - třeba ve Velké Británii, Švédsku, Nizozemsku, nebo Slovinsku - rovnocenný středním či vysokým školám. Buď připravuje pro konkrétní profese v konkrétních institucích, anebo nabízí regulérní vzdělání ukončené maturitou či osvědčením o nové kvalifikaci.

Plán na rozšíření gymnázií má tedy druhou část, zřízení nového vzdělávacího sektoru, kterému se bude říkat celoživotní, anebo další vzdělávání. První zákon, který vznik takového sektoru připravuje, definitivně tento týden schvaluje sněmovna.

V budoucnu tedy bude chodit polovina žáků na gymnázia, kde získají nutný základ vzdělaní. Především půjde o matematiku, jazyky a kulturní přehled. Díky tomu bude možné nastoupit na libovolnou vysokou školu. Dokonce lze říci, že studium na gymnáziích je nejlepším předpokladem právě pro technické či přírodovědné školy. V Česku jsou kvalitnější než jejich humanitní protějšky, těžko je však zvládne student, který neumí matematiku na gymnaziální úrovni. Po gymnáziu bude možné také nastoupit do institucí, kterým se dnes říká vyšší odborné školy, ale napříště by se měly stát běžnou součástí vysokoškolského sektoru. Tam získá absolvent libovolnou odbornost, včetně práce například ve stavebnictví, anebo strojírenství. Anebo bude možné, že absolvent gymnázia získá výuční list například v oboru kovář, nebo automechanik.

Také pro něho bude mít vzdělávací cesta přes gymnázium dobrý účel. Poradce ministryně Buzkové Martin Profant rád připomíná nepochybnou skutečnost, že dospívající budou pracovat déle, než bylo zvykem nedávno, anebo je zvykem ještě dnes. Vzhledem k tomu, že se ekonomické poměry neustále mění, bude každý člověk častěji měnit svou profesi. Člověk s všeobecným gymnaziálním základem bude zvyklý na učení a snadněji se rekvalifikuje do nového oboru. Nehledě k tomu, že také kovář a automechanik mohou mít živnostenský list a k řízení podniku je vzdělání potřeba.

Druhá polovina populace, absolventi středních odborných škol, bude mít ve skutečnosti velmi podobnou vzdělávací dráhu jako gymnazisté. Zřejmě to však budou mít těžší na elitních univerzitách.

Nutno ještě dodat, že k podpoře celoživotního vzdělávání jsou k dispozici prakticky neomezené evropské sociální fondy. Bude stačit, když český státní rozpočet dodá pětinu ke spolufinancování.

Obavy o osud odborného školství jsou proto zbytečné. V novém systému půjdou jeho možnosti lépe využít. Co je však hlavní, nový systém otevře dosud neobvyklé možnosti všem občanům. Jednotlivé zájmové skupiny tak mohou prosazovat svůj prospěch a nepochybně to budou i dělat. Lidé, kteří se dostali vysoko na pyramidě českého vzdělání, budou hájit své privilegia a budou se snažit dostat i své děti do výlučného postavení. Zájem celé společnost ale leží jinde, v co nejvyšším vzdělání pro všechny. Je úkolem státní správy, aby dostala školství v tomto směru co nejdál.