"Gruzíni vedli cílenou palbu po civilních objektech"

Na podporu svýh tvrzení autor této reportáže uvádí, že stejných informací se dostalo i pracovníkům známé světové organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch. Tim Whewell rovněž poznamenává, že se dověděl i o rabování v několika gruzínských vesnicích, ležících na jihoosetském území.

Gruzínská nejvyšší místa na vážná obvinění britského novináře okamžitě reagovala. Gruzínský prezident Michail Saakašvili prohlásil, že "kategoricky odmítá jakékoli obvinění z válečných zločinů, které by snad někdo chtěl adresovat příslušníkům ozbrojených sil jeho země. "pokud se tu někdo dopustil válečných zločinů, rozhodně jsme to nebyli my," dodal gruzínský prezident. Michail Saakašfvili dále připomněl, že je to právě jeho země, která se zasazuje o mezinárodní vyšetřování všeho, co se v jeho zemi počátkem leztgošního srpna stalo.

Britský ministr zahraničí David Miliband, který až doposud patřil k nejdůraznějším zastáncům Mivchailoa saakašviliho, musel tentokrát v interview pro BBC přiznat, že "kroky Gruzie směrem k Jižní Osetii byly nepromyšlené". Trval ovšem na tom, že Rusko na tyto kroky odpovědělo nepřiměřeným uplatněním síly. "Je to celý řetězec vzájemné souvisejících událostí, které nakonec vedly k tomu, před co jsme dnes postaveni," prohlásil šéf britské diplomacie.

Na nejnovější informace světoznámé britské rozhlasové a televizní stanice už reagoval i asistent americké ministryně zahraničí Daniel Fried. Ten řekl, že Spojené státy opakovaně Gruzii varovaly, že uplatnění síly v Jižní Osetii je nepřípustné. "Nejsem si jist že by Gruzíni útočili na civilní obyvatelstvo záměrně, ale vím, že způsob, jakým si gruzínská armáda počínala, v nás vyvolal řadu vážných otázek a zamyšlení," dodal k tomu Fried.

Pro gruzínské vedení velmi nepříjemná reportáž téměř nezpochybnitelného média přišla v tu nejnevhodnější chvíli. Minulou středu proběhla v Bruselu velmi reprezentativní rádcovská konference, která gruzínské ekonomice, rozvrácené ruským vojenským zásahem, reagujícím na gruzínskou snahu silou si podrobit odbojnou enklávu, přislíbila v přepočtu až 90 miliard korun. Gruzie byla až doposud světovým veřejným míněním považována za jednoznačnou oběť plodů obrozeného ruského velmocenského myšlení. To bezesporu platí, ale po téměř čtvrtroce, který od bleskové ruské války v Gruzii uběhl, začíná být stále zřejmější, že celý problém nelze vidět tak černobíle, jak se hned na počátku srpna zdálo.

Gruzii, ale vlastně i Rusku by v každém případě pomohlo, kdyby v oblasti proběhlo již zmiňované mezinárodní vyšetřování. To by totiž s největší pravděpodobností ukázalo, že Rusové si svou nadvládu nad Jižní Osetií a Abcházií sice už půldruhého desetiletí trpělivě připravovali a dnešní situaci vyprovokovali, ale že první výstřely v Jižní Osetii bohužel padly z gruzínské strany.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .