Gripeny

Kde tedy vzít peníze? Samozřejmě v bance. Když se jedná o stíhačky, každá ráda půjčí, navíc když se někdo za úvěr zaručí. V případě zboží produkovaného britsko-švédským konsorciem se přímo nabízí, že se za půjčku pro Česko zaručí Británie a Švédsko. Nakonec je to všechno docela jednoduché a za tři roky mohou náš vzdušný prostor křižovat letadla, která určitě odradí případného agresora. Nechybělo ovšem mnoho a naše armáda by byla bez tryskáčů. Stačilo, aby si vláda jinak položila otázku a zeptala se, zda právě nadzvukové letouny jsou tím nejdůležitějším, co budou občané v příštích letech potřebovat. Na tuto otázku by si ministři samozřejmě odpověděli záporně.

Partneři v Severoatlantické alianci by přijali s pochopením, kdyby naše vláda řekla, že nemalé prostředky pohltí profesionalizace armády, nemluvě o tom, že máme vážnější problémy, než je zastaralost nadzvukových letounů. Peněz se nedostává ve státní správě, kterou občan v hlubokém míru potřebuje víc než Gripeny. Máme bídně placené učitele, na soudech se v éře informačních technologií ťuká do psacích strojů. A pak je zde jedno alibi dokonale neprůstřelné, kterým vláda může operovat. Korupční klima. Doba je složitá, situace nepřehledná, všude samí lobbisté. Mimochodem - občan by asi ocenil, kdyby vláda své rozhodnutí investovat miliardy do vzduchu spojila s hlasováním o důvěře.