Gorila v nás

Nejbližším příbuzným člověka je šimpanz, jehož genom vědci osekvenovali v roce 2005. Loni přibyl genom orangutana. Zbývala už jenom gorila, kterou nyní „přečetl“ mezinárodní tým pod vedením vědců ze Sangerova Institutu. DNA patří samici gorily nížinné (Gorilla gorilla gorilla) jménem Kamilah, která žije v zoologické zahradě v San Diegu. Gorilí genom tvoří (podobně jako u člověka) asi tři miliardy párů bází a najdeme v něm asi 21 000 genů.

První porovnání genomů gorily, šimpanze a člověka dopadlo poměrně nečekaně: Ačkoli jsme příbuznější šimpanzům, 15 % našeho genomu má blíže ke gorilám a podobná je i aktivita těchto genů. Část naší funkční biologie je tedy víc „gorilí“ než „šimpanzí“. Vědci také zjistili, že asi 500 genů lidí a goril jeví známky zrychlené evoluce. Týká se to především genů pro sluch, jejichž rychlý vývoj u člověka byl až dosud spojován se vznikem řeči. Objev, že tyto geny se vyvíjely stejně rychle také goril, však přináší pochybnosti.

Z odlišností mezi genomy jednotlivých druhů lidoopů také vyplývá, že gorily se od předků lidí a šimpanzů oddělily asi před 10 miliony lety. Oba druhy goril – gorily nížinné (Gorilla gorilla) a horské (Gorilla beringei) – se od sebe oddělily před 1,75 milionu let, ale během posledního milionu let si příležitostně vyměňovaly svou genetickou informaci. Tento scénář je podle vědců srovnatelný s evolučním rozchodem lidí a neandrtálců.

Zdroj: Nature, ScienceDaily