Globální oteplení v roli brzdy
Zvířata a rostliny, které přežily největší hromadné vymírání před 250 miliony lety, se vzpamatovávaly jen zvolna. Důvodem bylo podle vědců globální oteplení.
Během hromadného vymírání na hranici permu a triasu před 250 miliony lety vymřelo 70 až 90 % všech suchozemských i vodních živočichů. Mezi nimi byli trilobiti a některé skupiny plazů. Z fosilního záznamu bylo již dříve patrné, že život se po velkém vymírání vzpamatovával jen zvolna. Nyní už zřejmě víme proč. Dvojice vědců z Ohijské státní univerzity analyzovala sedimentární horniny staré 252 až 248 milionů let ze severního Iráku, které vznikly z bývalého mořského dna.
Sloučeniny, které zde objevili, potvrdily, že důležitou roli v extinkční události hrály masivní sopečné výbuchy, které do atmosféry uvolnily velké množství skleníkových plynů. Následkem bylo globální oteplení a okyselení oceánů. Přítomnost uhlíku v sedimentech také potvrdila, že obnova života trvala přibližně 5 milionů let. Během této doby se jeho hladina zvýšila jen nepatrně, což svědčí o tom, že přeživší organismy musely čelit velmi nehostinným podmínkám. Ze získaných dat vyplývá, že globální oteplení před 250 miliony lety zafungovalo jako brzda, kvůli které se život z velkého vymírání vzpamatovával tak dlouho.
Zdroj: Ohio State University
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
