Globalizace terorismu

19. květen 2003

Svět měl vždycky v historii svoji porci násilných konfliktů, hladomorů a přírodních katastrof. Ten dnešní svět je ale nový. A hned v několika ohledech. Už téměř šedesát let se neválčí v Evropě a ve všech dalších nejrozvinutějších částech světa. Za stejnou dobu vznikly nejméně tři, v historii lidstva nikdy předtím neexistující, jevy. A ty společně změnily, v průběhu života pouhé jediné lidské generace, hospodářství i politiku prakticky na celém světě.

Všechny tři spojuje rozvoj satelitních komunikací. Tak zaprvé. Nejdůležitějším prvkem světové ekonomiky se staly nadnárodní společnosti. Díky satelitní komunikaci vznikl globální finanční trh, kde poprvé v dějinách lidstva vzniká větší zisk, než v samotné výrobě a v obchodu s výrobky. A čtyřiadvacetihodinové satelitní televizní zpravodajství dnes ovlivňuje burzy, trhy i politiku na celém světě a v reálném čase.

Tedy skoro na celém světě, protože stále existují konflikty, katastrofy a chudoba, které z podílu na tomto pozoruhodném rozvoji lidstva vylučují velkou část takzvaného třetího světa. Začalo se tomu říkat globalizace a většina expertů měla za to, že jde o proces nevratný a nepřerušitelný. Objevilo se i globální antiglobalizační hnutí, které se však ze všeho nejvíce snažilo upozorňovat na fakt, že na procesu globalizace vydělávají jenom někteří, zatímco jiným, podle jejich názoru, nepřináší nic.

Od jedenáctého září 2001 se ovšem v diskusi o globalizaci objevil nový prvek. Globální terorismus. O dvacet měsíců a dvě velké války, v Afghánistánu a v Iráku později, se v posledních dvou týdnech objevila nová vlna útoků mezinárodního terorismu, nejprve v Saudské Arábii a nově i v Maroku. Letecké společnosti British Airlines a izraelská El Al už ovšem minulý týden oznámily přerušení letů do africké Keni. Důvod? Nebezpečí teroristických útoků.

Západní vlády vyzvaly svoje občany, aby kromě Keni nejezdily ze stejného důvodu do Malajsie, Ugandy, Etiopie, Tanzanie, Somálska, Eritreje a Džibuti. V neděli se mimořádně sešli ministři vnitra pěti největších západoevropských zemí, protože podle jejich názoru, hrozí nové teroristické útoky i v těchto zemích. Španělsko, Francie a Itálie posilují ostrahu svého středomořského pobřeží i vojenskými jednotkami. "Nikdo nemůže prohlásit, že je v bezpečí před útokem radikálního islámského terorismu, a to je přesně ten důvod, proč musíme posilovat naše bezpečnostní opatření" - řekl španělský ministr vnitra Angel Acebes.

O víkendu se k situaci vyjádřil i americký prezident George Bush, a svoje vystoupení nazval výzvou k probuzení. Co to má společného s globalizací? Zdá se, že sen o automatickém šíření bohatství a s ním i demokracie do celého světa, který měla přinést právě ekonomická globalizace, se s konečnou platností rozplývá. Naopak, zdá se, že některé země a části kontinentů, jako je třeba právě východní Afrika, terorismus s konečnou platností uvrhává do anarchie a nestability, tedy do stavu, který kdysi slavný český válečný reportér a spisovatel Jaromír Štětina nazval zemí, který přepadá přes okraj planety.

Mezinárodní terorismus má moc tyto procesy urychlovat právě vývozem násilí. Ruská vláda v posledním týdnu údajně předvedla americkým politikům videozáznam tajné schůzky vedení nejradikálnějších skupin čečenských separatistů. Velké slovo v diskusi, zachycené na tomto videozáznamu, mělo několik známých teroristů ze Saudské Arábie. Část vedení sítě Al Kaida se stále pohybuje v oblastech mezi Afghánistánem a Pákistánem. Takže zbývá jediné.

Přiznat si, že odpor k projevům globalizace, falešně vnímaný v části světa jako americká expanze, vedl v některých částech, především islámského světa, ke vzniku globálního terorismu. A z tohoto jediného konstatování plyne, že jsme uprostřed skutečně globálního konfliktu. Za dvacet měsíců od jedenáctého září se náš západní svět spoléhal hlavně na potlačení terorismu silou. A není vůbec jisté, jestli to bude do budoucnosti stačit.

autor: Jan Urban
Spustit audio