George Bush a jeho předvolební kampaň

Víc než kdy jindy mohou také vstupovat do hry události v zahraničí. Američané mají vojáky v Iráku, a pokud by se tam výrazně zhoršila situace, může vyhrát John Kerry. Stačí ale, aby se podařilo chytit arciteroristu Usámu bin Ládina, a vavříny získá opět prezident Bush. Velkou neznámou přitom zůstává ekonomika, jež má na rozhodování amerických voličů tradičně silný vliv. Zdá se ale, že letos bude v centru jejich zájmu hlavně bezpečnost a válka proti terorismu.

Americký prezident George Bush nenechává nic na poslední chvíli, takže se už teď vydal na autobusové turné po několika státech, jež budou představovat hlavní bitevní pole. Nejdříve zamířil do Michiganu a Ohia a koncem týdne přijdou na řadu Iowa a Wisconsin. Všechny tyto státy vykazovaly v minulých volbách mimořádně těsné výsledky, a prezident se z toho chce náležitě poučit. Minule totiž zvítězil pouze v jednom z nich.

Celkově je ovšem sporných států 18, včetně Floridy, kde se v roce 2000 opakovaně přepočítávaly hlasy, neboť demokratický kandidát Al Gore se do poslední chvíle nevzdával. Mimochodem, paradoxem minulých voleb byla situace, kterou americký systém připouští, že totiž vítěz, George Bush, vlastně nezískal většinu hlasů, ale pouze dostatečnou většinu volitelů, hlasujících jménem jednotlivých států.

Prezidentský konvoj se skládá z osmi autobusů. Čtyři z nich mají novináři, jeden má tajná služba, v dalším je doprovodný personál a jeden slouží jako náhradní. Prezidentský autobus je takříkajíc třípokojový, s kuchyní a komfortním vybavením. Celé procesí je samozřejmě obrovskou atrakcí a zaplňuje první strany tisku. Jede přitom ve stopách protikandidáta Kerryho, který navštívil státy Ohio a Michigan minulý týden.

Republikáni prohlašují, že pro nadcházející volby chtějí podniknout akce, jaké Amerika ještě neviděla. Má jim v tom pomáhat pro začátek 370 000 dobrovolníků, na seznamu e-mailových adres mají však dalších 6 milionů potenciálních pomocníků. Kampaň by měla proniknout všude a využít tradiční i novodobé nástroje, od reklam přes telefonáty a dopisy až po lokální média či internet.

Bushovo poselství je založeno na úspěchu boje proti terorismu. Válka v Afgánistánu a sesazení iráckého diktátora měly bleskový průběh a prezident tvrdí, že díky těmto akcím se podařilo přenést bitevní pole z Ameriky do zámoří. Kerryho kritika je v tomto směru opatrná. Vojenskou přítomnost v Iráku bere jako daný stav, i když celou akci považuje spíš za zbytečné vybočení z cesty, než za správně zacílený protiteroristický úder. Kerryho voliči každopádně nebudou pochybovat o tom, že pokud by byl on prezidentem, dokázal by podstatně lépe využívat diplomacii.

Irák může být ale důležitý ještě v jiném směru. Kvůli tamní nestabilitě se nedaří dostatečně zvedat jeho produkci ropy. Větší zásoby má přitom jenom sousední Saudská Arábie, která fakticky diktuje ceny na světových trzích. Nynější ceny přitom nejsou vůbec povzbudivé a prognózy do budoucna optimismem rovněž nehýří. Amerika spotřebuje asi 40% světové produkce a cena ropy má velký vliv na obrátky jejího hospodářství.

Pokud se situace nezmění, může prezident Bush mladší dopadnout podobně jako kdysi jeho otec, který vyhrál válku v Perzském zálivu, ale prohrál volby v Americe. Během předvolební kampaně přitom neustále zdůrazňoval, že oživení ekonomiky přijde už za půl roku. Oživení skutečně přišlo, prezidentem už byl ale jeho protivník Bill Clinton.

Zatím není jasné, co podnikne nynější administrativa, aby předešla podobnému efektu. Saudská Arábie se tváří vůči Washingtonu přátelsky, ale Bushovu administrativu v lásce nemá. Dá se tedy čekat, že to náležitě zohlední právě v cenách černého zlata. Zda to ale otřese Bushovou pozicí, to je otázka. Bezpečnost bude přece jen prioritou č.1 a Američané možná podpoří svého prezidenta, který nedávno na adresu poměrně slabých hospodářských výsledků a množících se bestsellerů, kritických vůči jeho osobě, humorně poznamenal: "jak může někdo tvrdit, že jsem udělal málo pro ekonomiku? Podívejte se jen, jak jsem pomohl knižnímu průmyslu".

Takže úplně na závěr: zdá se, že Američané mají zatím rádi svého prezidenta, i když jeho popularita má daleko k dobám po teroristických útocích na New York a Washington. Nedá se ale vyloučit ani to, že se - jak říká John Kerry - rozhodnou pro změnu.