Geny, které sledovaly hedvábnou stezku
Vědcům se podařilo identifikovat geny, které zapřičiňují Behcetovu chorobu – onemocnění, kterému se podle míst jeho výskytu občas přezdívá nemoc hedvábné stezky.
Behcetova choroba je autoimunitní onemocnění, při kterém krevní cévy postihne chronický zánět. V ústech a na genitáliích zanechává vřídky a může zasáhnout i oči, ledviny nebo nervový systém. Své jméno dostala po tureckém lékaři, který ji popsal v roce 1937. V Evropě je choroba vzácná, ale čím dále na východ, tím se s ní lékaři setkávají častěji. Výskyt Behcetovy choroby v podstatě kopíruje hedvábnou stezku, po které kdysi zboží z Dálného východu putovalo do Evropy.
Obchod mnohdy provázela i výměna genetické informace mezi obchodníky a místními lidmi a spolu s ní se podél hedvábné stezky šířila i náchylnost k onemocnění. Geny, které jsou za Behcetovu chorobu zodpovědné, se teď poprvé podařilo identifikovat britským vědcům. V Turecku nemoc postihuje čtyři lidi z tisíce, což vědcům umožnilo provést rozsáhlou genetickou studii. Během ní vyšetřili téměř 2500 lidí a data srovnali s dalšími 5000 lidmi ze Středního východu, Evropy i Asie. Zjistili, že za zvýšeným rizikem rozvoje Behcetovy choroby stojí trojice genů (HLA-B51, IL10, IL23R-IL12RB2), které kódují různé složky imunitního systému. Objev může vydláždit cestu k lepšímu poznání patologie Behcetovy choroby a snad i novému typu léčby.
Zdroj: University of Manchester
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
