Genetické tajemství tasmánského tygra
V roce 1936 uhynul poslední známý exemplář dravého vačnatce vakovlka tasmánského. Za příčinu zmizení druhu se pokládají farmáři, kteří ve vakovlkovi viděli nebezpečného lovce ovcí a hubili jej všemi dostupnými prostředky. Nový úhel pohledu nyní přinesla genetická analýza.
Vakovlk (Thylacinus cynocephalus) nesl tygří pruhy a tvarem těla a lebky se podobal velkému psu. Psovité šelmy a vakovlci se pokládají za typický příklad konvergentní evoluce - tedy druhu vývoje, kdy zcela odlišné živočišné skupiny pod vlivem stejných životních podmínek získávají stejné či podobné vlastnosti.
Mezinárodnímu týmu odborníků se nyní podařilo získat DNA z chlupů dvou muzejních exemplářů vakovlků. První exemplář (samec) pocházel z National Zoo ve Washingtonu, která v roce 1902 získala z Tasmánie samici vakovlka její tři mláďata. Druhým byla samice, která v roce 1893 uhynula v londýnské zoologické zahradě. Výsledky analýzy jejich mitochondriálního i jaderného genomu popisuje článek v odborném časopise Genome Research.
Podle něj mezi oběma zvířaty existovaly extrémně malé genetické rozdíly. Takový stupeň podobnosti naznačuje, že existence druhu mohla být ohrožena ještě předtím, než mu farmáři zasadili poslední úder. Nízká genetická diverzita mohla například snížit odolnost vakovlků vůči bakteriálním infekcím nebo měnícím se podmínkám životního prostředí.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
