Genetici přečetli plísňové trio

24. září 2010

Kompletní dědičnou informaci trojice plísní z rodu Aspergilus přečetli genetici z Japonska, Evropy a USA. Vedle plísně využívané pro výrobu japonského alkoholického nápoje saké se v centru pozornosti vědců ocitl i původce závažných onemocnění a alergií. DNA plísní obsahuje asi 10 000 genů, tedy méně než polovinu genů tvořících dědičnou informaci člověka. Mnohé z plísňových genů jsou však zcela unikátní a jejich úloha je pro vědu stále záhadou.

Plíseň s latinským jménem Aspergilus fumigatus dokáže člověka pořádně potrápit. U osob s oslabenou imunitou vyvolává vážná onemocnění a navíc je zdrojem látek, na něž si lidský imunitní systém nepříjemně snadno vytváří alergickou reakci. Není divu, že se tato plíseň ocitla na seznamu pozemských organismů vybraných pro kompletní přečtení dědičné informace. Informace o kompletním genomu všech tří plísní zveřejnil prestižní vědecký týdeník Nature.

Do DNA-sekvenátorů, tedy jakýchsi čteček genetického kódu, zamířila i DNA dalších dvou plísní z téhož rodu. Plíseň Aspergilus oryzae přináší člověku podstatně více radosti než její zákeřná příbuzná. Japonci ji už bezmála tisíc let využívají k výrobě saké. S plísní Aspergilus nidulans se setkáme často v roli "pokusného králíka" ve vědeckých laboratořích.

Choroboplodná plíseň Aspergilus fumigatus vyniká v mnoha směrech. Odolává například širokému spektru teplot. Přežívá bez potíží v běžných venkovních teplotách, prosperuje bez problémů i v lidském těle a nevadí jí ani teploty kolem 70 stupňů Celsia. DNA této plísně je rozdělena na osm částí zvaných chromozomy. Skládá se zhruba z 30 milionů písmen genetického kódu a skrývá se v ní asi 10 000 genů. Přečtení kompletní dědičné informace je příslibem pro rychlejší a přesnější diagnostiku a účinnější léčbu chorob vyvolaných touto plísní. V jejím genomu odhalili vědci geny pro devět dosud neznámých proteinů vyvolávajících alergii. Objevili i početnou skupinu genů, která je zodpovědná za produkci látek specifických právě pro Aspergilus fumigatus. Farmakologové už hledají chemikálie schopné blokovat tyto jedinečné metabolické procesy v naději, že mezi nimi najdou nové léky.

Schopnost plísně Aspergilus fumigatus napadat lidský organismus zůstává i po přečtení jejího genomu zahalena tajemstvím. Při teplotě lidského těla zapíná plíseň řadu genů. Kupodivu však nejsou těmito teplotami uvedeny do akce geny zodpovědné za vyvolání onemocnění u infikovaných osob.

Věda zná 185 druhů plísní z rodu Aspergilus a mezi nimi asi 20 původců lidských chorob. K nebezpečným zástupcům této rodiny patří například Aspergilus flavus vybavený 25 geny pro produkci vysoce toxických a karcinogenních aflatoxinů. V přečteném genomu japonské potravinářské plísně Aspergilus oryzae čekalo genetiky překvapení v podobě pětadvacítky aflatoxinových genů. Naštěstí pro milovníky saké má plíseň Aspergilus oryzae tyto geny bezpečně uspány.

Spustit audio

Věda na sítích

Obrázek
Věda On Air na Facebooku