Generální tajemník OSN v nesnázích kvůli iráckému programu

V jejich pohledu je tu generální tajemník hlavně od toho, aby plnil jejich přání. Z tohoto popisu je už více zřejmé, proč by se Kofimu Annanovi mohlo líbit české úsloví citované v úvodu.

Na zmíněné úsloví musel generální tajemník OSN myslet, když se chystal představit svou představu reformy Spojených národů. V roce šedesátého výročí jejich vzniku se mnozí shodují, že jejich podoba určená stavem světa těsně po druhé světové válce už neodpovídá dnešku, třeba už jen proto, že členů OSN je nyní několikanásobně více než v roce 1945. Vedle pěti států, jimž byl tehdy přiznán statut velmocí, se rozvinuly další, které svým počtem obyvatel nebo ekonomickou vahou mohou aspirovat na větší vliv ve světě nebo přinejmenším na svém světadíle. Stačí vyslovit jména jako Indie, Brazílie či nejnověji Jižní Afrika. K pochopení, jak daleko je od shodného názoru na potřebnost reformy OSN k jejímu uskutečnění, je třeba připomenout zkušenost diplomatů, že základem dohody bývá shoda zájmů. A právě ty se například v otázce rozšíření počtu Rady bezpečnosti kříží. Proti kandidatuře Indie má výhrady její regionální konkurent Pákistán a kdo vyřkne jméno Brazílie, musí počítat, že hned po něm se přihlásí o slovo Argentina. A kdo by si myslel, že i takovéto rozpory by se daly urovnat, ať si zkusí představit, co se odehrává v hlavách zástupců pěti stálých členů Rady bezpečnosti, kteří mohou svým hlasem zablokovat každé její rozhodnutí, když před nimi kdokoli rozvine myšlenku, že podobné právo by mohly mít i jiné velké a vlivné země.

Hledat a nacházet shodu mezi odlišnými, někdy dokonce protichůdnými zájmy má generální tajemník OSN v popisu práce. Jeho koláč reformy OSN proto obsahuje různé díly, aby vyhověly různým chutím. Osud očekávané a odkládané reformy ale v mnohém ohledu záleží na tom, zda členské státy Spojených národů nabídku pochopí jako obecně přijatelný kompromis, anebo jen jako jídelníček, z něhož by si vybraly podle chuti, ať už jde o změny v Radě bezpečnosti, zřízení nového respektovanějšího orgánu pro dohled nad dodržováním lidských práv nebo výši rozvojové pomoci.

Kdo chce prosadit věc, v níž se střetnou protichůdné zájmy, potřebuje nejen diplomatický um, ale také krytá záda. Tady je možná nejslabší místo generálního tajemníka OSN. Spojenými národy již nějaký čas otřásá skandál vyvolaný největší humanitární akcí v její historii, která je spojena s Irákem Saddáma Husajna. V době, kdy na něj platilo obchodní embargo kvůli přepadení Kuvajtu, bylo vyjednáno, že Irák může alespoň část své ropy vyvézt, aby mohl nakupovat potraviny a léky. Nad tím, že takový bohulibý nápad diktátorský režim promění v nástroj vydírání svého obyvatelstva, protože potraviny a léky bude rozdělovat podle svého gusta, se ještě daly mocí mermo přivřít oči. Jenže časem vyšlo najevo, že část peněz získaných za prodej irácké ropy převáděl Saddám Husajn na svá privátní konta. Dalším dílem korumpoval politiky v různých zemích světa, aby tvrdili, že ten nejlepší nápad je zavírat oči nad tím, co se děje v Iráku. Skandál s úplatky zasáhl přímo nejvyšší patra Spojených národů. Nejprve byl obviněn šéf agentury, která měla na obchod "ropa za potraviny" dohlížet. Potom už udeřilo v těsné blízkosti generálního tajemníka OSN. Podle zprávy vyšetřovací komise zveřejněné v úterý se Kofi Annan provinil jen nedbalostí a obvinění z korupce jej minulo. Neminulo ale jeho syna Koja, který byl na výplatní listině švýcarské firmy Cotecna, jež měla na dovozy do Iráku dohlížet. Generální tajemník OSN to se svými reformními plány věru nebude mít snadné.