Fytoremediace, slibná metoda obnovy kontaminované půdy

13. červenec 2018
03254435.jpeg

Při likvidaci kontaminované půdy se upřednostňuje čistě technická metoda, kdy se hlína vybagruje a odveze na skládku. Lze ale použít šetrnější způsob, který má řadu výhod a navíc nehyzdí krajinu. O čištění půdy za pomocí rostlin tzv. fytoremediací, hovořila v Magazínu Leonardo Diana Nebeská z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, která se podílí na mezinárodním projektu NATO zaměřeném právě na využití fytoremediace.

„Využíváme rostliny na kontaminovaných nebo chudých a poškozených půdách k tomu, abychom z nich kontaminaci odstranili nebo ji zadrželi, aby se nemohla dále šířit,“ uvedla odbornice.

Fytoremediace ale není jen jeden proces, zahrnuje mnoho metod. „Kromě fytoextrakce, kdy rostlina vytáhne kontaminaci z půdy, se užívá i proces, kdy je za pomocí rostliny škodlivina převedena do jiné formy, která se nemůže dále šířit do životního prostředí.“

Typickou kontaminací jsou těžké kovy, ropné látky, pesticidy a podobně, které se do půdy dostaly lidskou činností. Kontaminace ovlivňuje i volbu rostlin. „Například jsou rostliny zvané hyperakumulátory schopné vyloženě vytahovat z půdy těžké kovy.“

Naše rostlina se jmenuje Miscanthus giganteus, česky ozdobnice obrovská, velikánská tráva, kterou se snažíme pěstovat. Jednak dokáže ukotvit kov v půdě, částečně ho i natahuje do svého kořenového systému, zatímco nadzemní část rostliny zůstává čistá pro energetické využití.
Diana Nebeská

„My jsme se zaměřili na vojenské lokality, kde je problém s organickými látkami, jako jsou ropné látky nebo třeba látky typu trinitrotoluenu.“

Hlavní výzkumnou lokalitou českého týmu vědců je bývalé vojenské letiště Hradčany. „To bylo silně znečištěno právě ropnými látkami, které tam byly nevhodně skladovány a přepravovány.“

Rostlina přes sezónu roste, podle podmínek je třeba ji přihnojit nebo doplnit zálivku. „Sklízíme v dalším roce, kdy je rostlina suchá, a tento proces se opakuje.“

Rostlina se nesází pomocí semen, protože v našich podmínkách nedokáže zralá semena vytvářet, sází se pomocí oddenků. Je to vytrvalá rostlina, takže tento proces uděláte jen jednou a pořizujete si plantáž na 15 až 20 let.
Diana Nebeská

„Zatím nejsme úplně schopni říct, jak to nakonec dopadne, protože nikde zatím nemáme dvacetileté plantáže. Ale podle současných poznatků kořeny skutečně do sebe kontaminanty natahují, takže to půdě pomáhá.“

Česká republika, konkrétně Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, je v tomto mezinárodním projektu vedoucí organizací, která zodpovídá za koordinaci veškerých prací a sumarizaci výsledků z jednotlivých lokalit.

„Tím, že máme výzkumné plochy ve všech účastnických státech, například na Ukrajině, v USA, Kazachstánu, Chorvatsku nebo v Polsku, tak jsou podmínky skutečně velmi různé,“ shrnula slibný projekt fytoremediace Diana Nebeská.

Spustit audio
autoři: Josef Kluge, Ondřej Čihák

Související