Frexit by způsobil chaos, ne však podle tvůrce volebního programu Marine Le Penové

Pokud by se události vyvíjely podle představ předsedkyně francouzské krajně pravicové Národní fronty Marin Le Penové, platili by Francouzi v budoucnu frankem. Prezidentská kandidátka protievropské strany chce také – v případě svého vítězství - uspořádat referendum o vystoupení Francie z Evropské unie. Rozepisuje se o tom lucemburský list Tageblatt.

Deník si klade otázku, jak by Francie případný odchod z Unie zvládla, a připomíná, že od zavedení eura v roce 1999 se doposud žádná členská země jednotné měny nevzdala. Podle ekonomů by odchod byť jen jediné země z eurozóny vedl k chaosu se strmě padajícími trhy a lidé by se pokoušeli vyvézt za hranice co nejvíce hotovosti.

Le Penová je podle průzkumů favoritkou prvního kola prezidentských voleb, které se koná 23. dubna. Prognózy však naznačují, že v rozhodujícím druhém kole 7. května Le Penová nezvítězí. Nicméně po nečekaném brexitu a vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách mnozí Le Penovou ještě neodepisují, píše lucemburský list.

Ekonom a tvůrce volebního programu Le Penové Jean Messiha s apokalyptickými scénáři nesouhlasí. Messiha argumentuje tím, že členským zemím by na hladkém odchodu Francie z eurozóny mělo záležet, protože opačný postoj by jim mohl uškodit.

Půl roku nejvýše

Národní fronta v případě kladného rozhodnutí v referendu o vystoupení z Unie očekává, že vyjednávání o takzvaném frexitu potrvají pouze půl roku, řekl Messiha agentuře AP. Dodal, že partneři Francie by neměli předstírat, že se jich problém netýká.

Jak Tageblatt podotýká, mnozí ekonomové se však přesto obávají, že případné vystoupení Francie z eurozóny by znamenalo katastrofu. Jako důvod uvádějí pravděpodobnou reakci majitelů cenných papírů a nemovitostí. V obavách ze ztrát v důsledku přestupu na frank by zřejmě začali svůj majetek hromadně prodávat. To by vedlo k tomu, že Francie by nebyla schopna dále splácet státní půjčky, píše deník.

Jak uvedl ekonom z banky ING –DiBa Carsten Brzeski, „dlužníci z podnikatelské sféry by pak měli problém splácet své závazky v hodnotnějším euru. Přestup na frank by pro věřitele znamenal jednoduše platební neschopnost dlužníků,“ říká Brzeski.

Frexit jako kolaps evropského bankovního systému

Právě ze strachu před takovým scénářem politici nedopustili vystoupení Řecka z eurozóny, pokračuje list. A v případě Francie by byly dopady mnohem horší. „Znamenalo by to konec eura a kolaps celého evropského bankovního systému,“ podotýká Cinzia Alcidiová, ekonomka z Centra pro studium evropských politik v Bruselu.

Potrhaná vlajka Evropské unie

Ekonom Jean Messiha předpokládá, že v případě vystoupení Francie z Unie by se dočasně narušila hospodářská rovnováha, podobně jako po brexitu. Nicméně Velká Británie není součástí eurozóny, dodává list Tagebatt. Messiha je přesvědčený, že nový frank by vůči dolaru oslabil maximálně o deset procent. Samotné euro vůči dolaru od roku 2014 oslabilo o více než 20 procent. A to pomohlo vývozcům, říká ekonom Messiha.

Pochybuje také o tom, že by Francie v případě přestupu na frank nebyla schopná splácet své závazky. „V mezinárodních zákonech je totiž zakotveno, že země své dluhy mohou splácet ve vlastní měně,“ říká Messiha a dodává, že francouzská centrální banka by tak mohla stimulovat vládu k půjčkám tím, že by vládní dluhy skoupila. „S eurem je to možné jen v omezené míře,“ tvrdí Messiha.

Dvě křesla nestačí

Ale ani případné vítězství Le Penové v prezidentských volbách by neznamenalo, že by nová prezidentka všechny své plány uskutečnila, píše Tageblatt a připomíná, že Národní fronta má v současnosti v parlamentu pouze dvě křesla. V červnových parlamentních volbách by tak musela výrazně posílit.

„Pravděpodobný vývoj je takový, že Francii čeká zklidnění politické situace a spíše problémy s hospodářským růstem, ale nikoli ,frexit‘,“ říká ekonom Holger Schmieding z Berenberg Bank.

Vítězství Le Penové v prezidentských volbách by však mohlo oslabit euro tím, že do čela druhého největšího členského státu by zasedla odpůrkyně společné měny. To by mělo za následek pokles důvěry v Unii a zhoršení krizí podobných té v Řecku, uzavírá lucemburský list Tageblatt.

autor: rer
Spustit audio