Filip Nerad: Protiimigrační strana Švédští demokraté posiluje, ale nevyhrává

Jimmie Akesson, předseda Švédských demokratů
Jimmie Akesson, předseda Švédských demokratů

Volby ve Švédsku skončily patem mezi vládním středolevým blokem a opozičními středopravicovými stranami. Největší mediální pozornost se soustředila na antiimigrační a protievropské Švédské demokraty.

Ti podle očekávání posílili, ale ne tak výrazně, jak předpovídaly některé průzkumy. Výsledek hlasování ve skandinávské zemi i jeho zahraniční mediální obraz v mnoha ohledech připomíná loňské volby v Nizozemsku. Nizozemský přístup ke krajní pravici také může být švédským stranám inspirací, jak eliminovat politický vliv tohoto strašáka.

Jan Fingerland: Ve Švédsku je všechno jinak

Volby ve Švédsku

Volby ve Švédsku se staly projekčním plátnem mnoha přání a obav v Evropě i jinde. Bojovníci proti imigraci i jejich odpůrci se ale v hodnocení tamní situace mýlí zhruba ve stejné míře.

Nizozemskou obdobou Akessonových Švédských demokratů je Strana pro svobodu Geerta Wilderse. Obě uskupení jsou vedená charismatickým lídrem, ostře se vymezují proti přistěhovalcům, muslimům a Evropské unii a lovily hlasy nejvíce nespokojené části voličů.

Před hlasováním byly obě strany pasované do role černých koňů, kteří mohli otřást politickou mapou země a ukázat silné nacionalistické a euroskeptické tendence Evropanů před dalšími, mnohem důležitějšími volbami.

V Nizozemsku ale k ničemu takovému nedošlo. Zlatovlasý radikál Wilders tam sice skončil se svou stranou druhý a rozšířil počty svých poslanců. Jenže ani zdaleka ne o tolik, o kolik se očekávalo.

Menšinové kabinety

Ostatní nizozemské strany dodržely svůj předvolební slib, že s Wildersem spolupracovat nebudou. Jeho partaj tak skončila v opozici a v politické izolaci. Její předák od té doby na sebe dál upozorňuje protimuslimskými tirádami. Straně pro svobodu ale preference podle všech průzkumů klesají.

Petr Honzejk: Předčasná česká radost ze švédských voleb

Petr Honzejk

Mírný nárůst podpory pro Švédské demokraty je k zamyšlení. Omezení přistěhovalectví na ty, kdo potřebují pomoc, je nutností. Ale možná by bylo praktičtější nezírat se zdejšími protiuprchlickými bijci fascinovaně na 18 procent pro Švédské demokraty a raději sledovat, co dělají švédské partaje, které zastupují většinu tamní společnosti. Možná bychom se užitečným záležitostem, zejména uměřenosti, přiučili více.

Do stejného povolebního bodu jako loni Wilders se teď dostal také Akesson a jeho Švédští demokraté. Jejich vůdce mluví o obrovském volebním úspěchu a nabízí se jako koaliční partner pro každého. Ostatní strany ale už předem daly najevo, že s ním o vládě vyjednávat nebudou. Platí to jak o vítězných sociálních demokratech premiéra Löfvena a jejich středolevém bloku, tak o alianci středopravých stran vedené dosavadním lídrem opozice Ulfem Kristerssonem.

Úspěch Švédských demokratů je tak hodně relativní a nazývat je skutečnými vítězi švédských voleb, jak to udělal třeba levicový berlínský Der Tagesspiegel, je hodně přehnané. Jejich koaliční potenciál je prakticky nulový a hrozím jim podobná politická izolace jako wildersovcům v Nizozemsku. Zisk švédských euroskeptiků tak ze všeho nejvíc komplikuje rychlé sestavení funkční vládní koalice ve Stockholmu.

Migrace je ve Švédsku tématem i pro klasické strany, říká velvyslanec Jiří Šitler

Švédsko čekají volby

Protiimigrační strana Švédští demokraté v parlamentních volbách posílila svou pozici – s necelými 18 procenty je třetí nejsilnější sranou. „Od voleb k volbám posiluje, toto je historicky její nejsilnější výsledek, říká český velvyslanec ve Švédsku Jiří Šitler s tím, že klasické strany, tradiční levice a pravice, výrazně oslabily.

Jeden z důvodů tohoto nevítězství, jak by řekl Václav Klaus, je opět podobný jako v několikrát zmíněném Nizozemsku. Vládnoucí švédská koalice přijala řadu tvrdých opatření k omezení imigrace, kterou Akessonova bojůvka nejhlasitěji kritizuje. Částečně tak vypálila krajní pravici rybník.

Zároveň se potvrdilo, že tamní voliče více než přistěhovalci nebo členství v Evropské unii trápí problémy s dostupností zdravotnické péče a se stavem školství. A na ty už extremisté jednoduché recepty nenabízejí.

Filip Nerad

Švédsko teď podle všeho čekají složitá povolební jednání. Ani jeden ze stávajících stranických táborů totiž nemá většinu. Pokud se některý nezřekne svého závazku a nepřizve Švédské demokraty, nezbyde jim než přetáhnout některou ze stran konkurenčního bloku. Nebo znovu vytvořit menšinovou vládu. Ta by pro Švédy žádným strašákem nebyla. Menšinové totiž už byly jejich poslední dva kabinety.