Filip Nerad: Bez jednotné V4 má Babiš šanci ukázat, jak umí v EU hledat spojence

18. červen 2020

Od páté videokonference premiérů a prezidentů členských zemí od začátku krize se už předem žádná dohoda neočekává. Přesto to nebude nezajímavé jednání.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz

Už jenom proto, že ukáže, jak blízko – nebo spíš daleko – je nějaký kompromis ohledně víceletého rozpočtu sedmadvacítky, na němž se Evropská unie musí domluvit do konce roku. A že český premiér Andrej Babiš teď bude moci předvést, nakolik schopným vyjednavačem na unijní scéně je.

Čtěte také

Po velmi dlouhé době totiž Visegrádská čtyřka nevystupuje k některému ze zásadních témat jako jednolitý blok. Navržený fond na obnovu evropských ekonomik Česko s Maďarskem kritizují, zatímco Polsko se Slovenskem ho podporují. Andrej Babiš se tak v této otázce nebude moci opřít o všechny své tradiční, přirozené a často také jediné spojence. Pouze o maďarského „zlobivého hocha unie“ Viktora Orbána.

Právě tato situace ale dává českému premiérovi prostor pro spolupráci se šéfy států, které se na unijní scéně počítají k těžším politickým vahám, než je visegrádský spolek. Nespokojenců s předloženou podobou financování restartu ochromeného unijního hospodářství je totiž mnohem víc.

Šetrná čtyřka

Čtěte také

Evropská komise navrhuje, aby si celkových 750 miliard eur ve fondu Evropská unie půjčila na mezinárodních finančních trzích. Jelikož tento fond bude součástí příštího víceletého rozpočtu, chce za tento úvěr ručit právě svým více než bilionovým rozpočtem. Takto získané peníze by pak unie po roce 2028 dlouhodobě splácela.

To, co EU štěpí nejvíc, je způsob jejich rozdělování. Dvě třetiny celkové sumy mají putovat krizí postiženým státům ve formě nevratných plateb. Zbylá třetina pak jako výhodné půjčky, které bude nutné unii vrátit. Kolik má každá země dostat, navrhuje Komise vypočítávat na základě hrubého domácího produktu na hlavu nebo výše nezaměstnanosti v každém státě v posledních letech.

Právě tento klíč je jednou z věcí, která českému premiérovi vadí. Odmítá, aby se výše pomoci určovala podle míry nezaměstnanosti, kterou měly koronakrizí nejvíce stižené státy jako Itálie a Španělsko vysokou už před jejím vypuknutím. Právě tato dvojice jihoevropských zemí má spolu s Polskem také dostat z fondu největší balík peněz.

Čtěte také

Zohledňování množství lidí bez práce se nelíbí ani Nizozemsku, Rakousku, Irsku a dalším. Raději by viděly, aby se hlavním kritériem stal propad jednotlivých ekonomik za určité období. Nizozemsko, Rakousko, Dánsko nebo Švédsko nejsou – stejně jako Babiš – nadšené ani z celkové velikosti fondu, která jim přijde přehnaná. Haag, Vídeň a spol. by také raději peníze z něj více poskytovaly státům ve formě půjček než nevratných grantů.

Zmíněné země patří k tzv. šetrné čtyřce, která je v současnosti jedním z klíčových hráčů na unijní diplomatické šachovnici. Česko se s tímto neformálním uskupením rozhodně neshodne ve všem. Určitě ne ve snaze spořivých evropských vlád „osekat“ budoucí rozpočet. To by se totiž dotklo i Prahou úzkostlivě hájených dotací na kohezi a zemědělství, kterých se spolu s dalšími příjemci nechce za žádnou cenu vzdát.

Filip Nerad

Jak je ale patrné, některé společné zájmy má Česko i s těmito rozpočtově uvážlivými státy. Spoluprací s nimi v určitých oblastech si může zajistit jejich podporu v jiných, které jsou důležité pro českou vládu. Protože právě takto se dělá unijní politika. Zejména přes Rakousko a tamního kancléře Sebastiana Kurze vede cesta ke kooperaci s klubem, který je v EU vnímán jako vlivná síla a také hodnověrnější partner než Visegrád, zprofanovaný politikou vlád v Budapešti a ve Varšavě.

Andrej Babiš tak má teď příležitost dokázat, že umí najít spojence i mezi jinými než středoevropskými kumpány. Jinak už asi zůstane nadobro odkázaný na Orbána.

Autor je analytik Českého rozhlasu

autor: Filip Nerad
Spustit audio