Fico podle bývalých politiků: Po atentátu ztratil zábrany, teď mu jde hlavně o moc, shodují se
Slovenský premiér Robert Fico patří k nejúspěšnějším a zároveň nejkontroverznějším politikům ve středoevropském regionu. Pětkrát zvítězil v parlamentních volbách a během svého čtvrtého funkčního období se stal terčem atentátu, který otřásl celým Slovenskem. „Fico má mimořádné vlohy pro politiku, bere to jako své životní poslání. A má také odvahu jít do konfliktů a vychází z nich vítězně,“ hodnotí dlouholetý místopředseda strany Směr a exministr kultury Marek Maďarič.
Připravily: Pavlína Nečásková, Iva Vokurková
Zvuk: Helena Málková, Jaroslav Novotný
Zvukový design: Damiana Smetanová
Supervize: Karolína Kašparová
Maďarič byl členem Ficovy vlády i strany Směr do roku 2018, kdy rezignoval v reakci na vraždu novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Tehdy to vypadalo, že nastal Ficův politický konec, on ale během pandemie covidu-19 dokázal znovu přitáhnout voliče.
„Zvedl téma lidí, kteří odmítali očkování. Vyjma několika radikálů byla většina politiků pro očkování, on jediný pochopil, že polovina lidí nemá svého zastánce,“ popisuje Maďarič.
„Samozřejmě hned začal dostávat nálepky, vláda se na něj vrhla. Ale on udělal to, co se třeba Peter Pellegrini bál udělat takto radikálně, a do toho konfliktu vstoupil. To je jedna z rozhodujících věcí, proč se dokázal vrátit,“ vysvětluje.
Podobně jako v případě covidu se Fico začal vůči vládě vymezovat v otázce Ukrajiny. Možná nejzásadnějším faktorem ovšem bylo chaotické vládnutí premiéra Igora Matoviče, které přimělo některé Slováky vzpomínat na štábní kulturu a stabilitu Ficovy éry.
„Byl na něj velký hon, padaly návrhy vzít ho do vazby a několik měsíců byla odposlouchávána jeho chata, kde se scházel se svými kolegy a advokáty. Dostal se pod velký tlak, což v něm probudilo energii se zachránit,“ shrnuje bývalý politik.
Hlavní je moc
Někdejší předseda strany maďarské menšiny Most-Híd Béla Bugár poznal Fica už v roce 1992 jako velmi pracovitého politika, který neváhal jezdit do regionů a dokázal se obklopit lidmi, kteří mu mohli pomoci.
Za jeho slabou stránku ale považuje to, že nemá rád napětí a nerad řeší problémy, třeba v koalici. Nyní je jádrem sporu neobsazená pozice předsedy parlamentu, která se uvolnila zvolením Petera Pellegriniho prezidentem.
Bugár si všímá rovněž toho, že slovenská opozice není schopna vygenerovat podobně silného lídra, jakým je Fico. „Nezkušenost politiků Progresivního Slovenska je vidět denně. Vyrostli na tom, že v kuse kritizovali Směr a hlavně Fica, na náměstích křičeli, že patří zavřít. Ale když kritizují A, tak musejí říct, jak to udělat jinak. To B ale nevidíme,“ komentuje Bugár.
Proti liberalismu a progresivismu, který symbolizuje nejsilnější opoziční strana, se Fico podle Maďariče vymezuje z pragmatických důvodů, protože věří, že toto chtějí jeho voliči slyšet. A spíš než o věc mu nyní jde o moc.
Čtěte také
„To je charakteristický rys Roberta Fica zejména v tom posledním období. Každému politikovi by mělo jít o moc, ale víc by mu mělo jít o věc. To se v jeho kariéře začalo překlápět, důraz na věcnou politiku slábne a u Směru čím dál víc jde o to moc získat a udržet si ji,“ soudí Maďarič.
On i Bugár se shodují na tom, že Fica změnil pokus o atentát. „I ve světle toho svého pragmatismu do určité míry ztratil zábrany. Říká se, že když nejde o život, tak nejde o nic. A s touto zkušeností on dnes k věcem přistupuje – řeší je hned a fundamentálně. Protože co horšího se mu může stát než to, co se stalo v Handlové,“ dodává s odkazem na místo atentátu.
Poslechněte si celý podcast.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
