Fénické amfory se pečetily pryskyřicí
Tým španělských chemiků a archeologů prokázal, že staří Féničané pečetili hrdla svých amfor pryskyřicí.
Antické město Lixus založili Féničané nedaleko dnešního marockého města Larache. V jeho ruinách našli archeologové z Valencijské univerzity 2000 let starou amforu se zbytky pečeti, která kdysi hermeticky uzavírala hrdlo. Dostali tak jedinečnou šanci zjistit, jaký materiál Féničané používali k zapečetění svých amfor.
Amforu zřejmě uzavírala zátka ze dřeva nebo korku, která se nedochovala, a pravděpodobně také keramické víčko, jehož zbytky archeologové našli nedaleko samotné amfory. Hrdlo amfory utěsňovala substance, jejíž složení zkoumali chemikové z Valencijské univerzity třemi různými analytickými metodami. Zjistili, že substanci tvoří směs terpenových organických sloučenin, která odpovídá složení borovicové pryskyřice.
Amfora také obsahovala fragmenty kovu, které jsou podle odborníků pravděpodobným důkazem jejího druhotného použití. Primárním účelem amfor bylo uchovávání vína nebo nasolených potravin. Starší amfory se ale zřejmě využívaly také ve slévárnách, kde po zapečetění chránily kusy železa před korozí.
Zdroj: FECYT
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
