Federer

Každý cítí, že takhle nějak má vypadat ideální sportovec: gentleman, slušňák, diplomat a k tomu šampión. Není to v dnešním sportu samozřejmé. Zrovna včera padlo rozhodnutí v kauze Floyda Landise, který v arbitráži přišel o titul vítěze cyklistické Tour de France. Kromě toho, že dopoval, čili podváděl, také lhal a stále lže. Možná by se podobné případy, kdy sportovci pro prvenství udělají absolutně cokoli, jen aby získali slávu a vydělali peníze, stali něčím běžným a normálním, kdyby nebylo právě lidí jako je Federer. Je příkladem, že nejlepším se člověk může stát i čestně. Někdo pravda může zapochybovat, zda je Federer příkladem pro Landise, anebo spíše tenis příkladem pro cyklistiku.

Čím je ale Roger Federer určitě univerzálním hrdinou, je jeho schopnost zvládnout vítězství, což je možná těžší, než se srovnat s porážkami. Ve Federerovi má tenis hráče, se kterým prohrát není ostuda, a se kterým je bez ohledu na výsledek svátkem hrát. A recept, jak ho porazit? Prý podat životní výkon v den, kdy se Federer špatně vyspí. Samozřejmě to Štěpánkovi s Berdychem přejeme. Pokud se ale Federer na dnešek vyspal dobře, určitě se proto na něj nebudeme zlobit.