Falešný poplach na Havaji vyvolal pochybnosti o stavu americké protiraketové obrany
Obyvatelé Havajských ostrovů si o víkendu prožili 38 minut paniky. Na jejich mobilních telefonech se omylem objevilo varování, že se k souostroví blíží severokorejská raketa. Lidé zanechávali svá auta stát opuštěná na dálnici a mnozí se kvapně chystali k úprku z domovů. Ostrovní ráj propadl panice a očekával ničivý úder.
„Zdálo se, že se blíží konec světa,“ píše americký deník Chicago Tribune. Trvalo téměř čtyřicet minut, než se na displejích objevila zpráva, že došlo k chybě a žádné nebezpečí nehrozí.
Havajské úřady se za incident opakovaně omluvily. Na vině bylo údajně lidské selhání, při předávání směny někdo nedopatřením zmáčkl špatné tlačítko. Lokální administrativa ujistila, že se podobné pochybení nebude opakovat.
Deset minut po odeslání zavádějícího upozornění Havajská agentura pro řízení krizových situací (HI-EMA) tweetovala, že jde o planý poplach. Informace se ale dostala pouze k těm, kteří tuto sociální sít používají. Až o další půlhodinu později se informace objevila i jako upozornění na displejích mobilních telefonů.
Příliš dlouhá panika
Prohlášení, že Havaji nehrozí nebezpečí raketového či dokonce jaderného útoku vydaly i další národně-bezpečnostní organizace včetně Pentagonu a tichomořského velitelství americké armády. Systém, na který se občané podle úřadů měli spoléhat, ale naprosto selhal, prohlásil předseda havajské Sněmovny reprezentantů Scott Saikki.
Instituce zodpovědné za krizové řízení podle něj reagovaly příliš pomalu a prodlužovaly stav paniky. „Vládní úřady zjevně nejsou připraveny a vybaveny pro krizové situace,” neskrývá kritiku Saikki.
Americký magazín Time se rozepisuje o tom, co by asi nastalo, kdyby byla hrozba reálná. Americké armádní a zpravodajské složky mají družice na oběžné dráze, které dnem i nocí monitorují případné hrozby.
Takzvané satelity včasného varování jsou uzpůsobeny k tomu, aby během několika vteřin určily místo odpálení rakety, její trajektorii a pravděpodobný cíl. Uskupení satelitů, z nichž každý je přibližně velikosti autobusu, tvoří základ obranného systému. Družice jsou vybaveny nejmodernějšími infračervenými senzory a přístroji, které dokáží zachytit tepelné signatury vypálených raket.
Satelity jsou dostatečně citlivé na to, aby detekovaly i střely s krátkým doletem. V tomto smyslu by proto pro ně neměl být problém zaznamenat severokorejskou raketu, která by k Havaji musela urazit bezmála sedm a půl tisíce kilometrů.
Pro sledování jejího letu by navíc posloužily také další americké a spojenecké radary umístěné na zemi i na moři. Detekovány by byly i elektronické signály, které jsou vytvářeny naváděcím zařízením severokorejských balistických střel, vysvětluje magazín Time.
Je třeba víc radarů
Nasbíraná data by pak Američanům umožňovala v rámci vteřin či nanejvýš minut určit místo odpalu rakety a její trajektorii. Informaci by následně dostala americká velitelství v Jižní Koreji i Pacifiku. Bylo by učiněno rozhodnutí, jestli hrozí nebezpečí americkým občanům a jestli mají Spojené státy nebo jejich spojenci použít rakety obranného systému a pokusit se střelu zneškodnit.
K tomu by mohlo dojít přímo z Korejského poloostrova, kde Washington nedávno rozmístil nové protiraketové systémy, k akci jsou ale připraveny i japonské ozbrojené složky. Další možnost představují protiraketové systémy, které jsou umístěné na amerických lodích v Tichém oceánu.
Velitel amerického pacifického velitelství, admirál Harry Harris, v dubnu prohlásil, že obranné systémy na Havaji jsou prozatím dostatečné. Vláda by podle něj ale měla zvážit rozmístění nových protiraketových střel a radarů. Admirál řekl Kongresu, že podle jeho názoru je americká obranná infrastruktura v současnosti schopná Havajské ostrovy ochránit, může ale dojít k jejímu přetížení.
Pokud by se skutečně jednalo o jaderný útok, americký prezident Donald Trump by musel rozhodnout o případném protiúderu. Příkaz k němu nemůže vydat nikdo jiný než prezident, podotýká Time. Instrukce by následně putovala na místa příslušných velitelů, kteří mají pravomoc nad americkými mezikontinentálními střelami, ponorkami s jadernými hlavicemi či strategickými bombardéry.
Napětí mezi Spojenými státy a Severní Koreou i nadále roste. Státy jako Havaj proto přehodnocují, jestli jsou pro případ jaderného útoku dostatečně připravené. Planý poplach na tichomořském souostroví teď způsobil šok, který jistě donutí mnoho federálních a místních úřadů k tomu, aby revidovaly své krizové plány, uzavírá magazín Time.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
