Expert: Nawrockému pomohlo, že se zčásti distancoval od opozice. Jeho skandály krajní pravici nevadí

2. červen 2025

Největší audioportál na českém internetu

Nově zvolený polský prezident Karol Nawrocki | Foto: Aleksandra Szmigiel, Reuters

Poslechněte si celý rozhovor o výsledku polských prezidentských voleb s Danielem Šiterou, znalcem Polska z Ústavu mezinárodních vztahů

Polské prezidentské volby vyhrál historik z Ústavu národní paměti Karol Nawrocki. Kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost tak nejspíš bude bránit v prosazování zákonů vládě Donalda Tuska. „Formy bloku jsou dva, už je používal prezident Andrzej Duda – veto a posílání zákonů k Ústavnímu soudu. Zdá se, že tuto taktiku převezme i nový prezident,“ říká pro Český rozhlas Plus Daniel Šitera, znalec Polska z Ústavu mezinárodních vztahů.

Při rekordně vysoké volební účasti skoro 72 procent byl po sečtení většiny hlasů rozdíl mezi poraženým kandidátem vládní Občanské platformy Rafałem Trzaskowským a vítězem Nawrockým pouhých 370 000 hlasů. Které faktory podle vás měly na výsledek největší vliv?

Čtěte také

Myslím si, že jedním z hlavních faktorů byla ta strategie, která nejprve znevýhodnila Karla Nawrockého. Byl úplně neznámým člověkem, kterého Právo a spravedlnost vytáhlo do souboje.

Díky tomu, že se prohlásil za občanského kandidáta, se mohl částečně distancovat od Práva a spravedlnosti a zároveň zaútočit na Rafała Trzaskowského jako zástupce vlády a de facto loutku premiéra Donalda Tuska. To se nakonec ukázalo podle mě jako vhodná strategie. V posledních dvou týdnech rostl právě díky tomu.

Jak připomíná server Politico, Nawrocki měl své „kostlivce ve skříni“, například nákup bytu, ze kterého se musel vystěhovat senior, údajně měl být také zapojený do rvaček fotbalových chuligánů a tak dále. Jak si vysvětlit, že tyto kauzy neměly na pozici Nawrockého zásadní vliv?

Nad tím si lámou hlavu všichni i v Polsku. Ale ukázalo se, že jsou to de facto menší závažné problémy, které například určitě nezměnily voličstvo krajní pravice. Ty se Nawrocki snažil ulovit po výsledcích prvního kola. Tehdy dostal 30 procent, což bylo maximum pro kandidáta Práva a spravedlnosti. A on získal i těch 20 procent (které v prvním kole získali kandidáti krajní pravice, pozn. red.).

Nedokážu si to sám vysvětlit, ale byly to de facto marginální problémy, kterým se zároveň dokázal způsobem ubránit tím, že to posunul do rétoriky útoku liberálních médií proti patriotovi.

Mladí voliči

Překvapením byli mladí voliči. Už v prvním kole u voličů od 18 do 29 let zvítězil krajně pravicový kandidát Slawomir Mentzen. Nyní převážně hlasovali pro Nawrockého. Pomohli mu nejvíc ti, kteří v prvním kole hlasovali pro Mentzena? Přestože tenhle tábor, pokud si vzpomínám, rozdělila schůzka Mentzena s Trzaskowským, na níž si společně dali pivo.

Přesně tak. Je to překvapení. Dřív jsme byli zvyklí, že mladí by měli volit liberální kandidáty. Ukázalo se, že mladí už nechtějí volit ten takzvaný duopol, buď Občanskou platformu, nebo Právo a spravedlnost.

Nakonec se ukázalo, že společné pivo s Trzaskowského a Mentzenem rozdělilo i stranu Konfederace. Část podpořila Nawrockého. A nakonec byl Slawomir Mentzen dotlačen k tomu, aby se vyslovil pro to, aby jeho voliči podpořili spíše Nawrockého. Jakkoli to neřekl explicitně.

Co bude dál na polské domácí politické scéně? Dá se očekávat, že Nawrocki bude blokovat pokusy o posílení nezávislost justice, práv LGBT komunity? A tím, jak píší některá polská média, definitivně znemožní plnění slibů nynější vládní koalice?

To můžeme očekávat. Ty formy bloku jsou dva, už je používal prezident Andrze1 Duda.

Jedním je veto, které je daleko silnější než třeba v českém systému. V českém systému veto můžete přehlasovat víc než polovinou poslanců v Poslanecké sněmovně. V Polsku potřebujete tři pětiny, které tahle vláda nemá.

Druhou formou blokace bylo posílání zákonů na posouzení k Ústavnímu soudu, čímž je zpožďoval. Zdá se, že tuto taktiku převezme i nový prezident.

Je důležité říct, že ani vláda sama se nebyla schopná často dohodnout, jaké reformy by měla prosazovat. Problém tak není jenom na úrovni prezidenta, ale na vlastní různorodosti vládní koalice.

Může tenhle výsledek otřást vládou Donalda Tuska tak silně, že by se mohla rozpadnout? Mohly by přijít předčasné volby? Protože Občanské platformě se relativně daří, ale její menší koaliční partneři na toto spojenectví podle všeho doplácejí.

Čtěte také

Že menší strany na to doplácejí, se už ukázalo v prvním prezidentském kole, kdy Szymon Hołownia (Polsko 2050) nedostal pomalu žádná procenta v porovnání s tím, kolik dostal v předchozích prezidentských volbách.

Bude to na Donaldu Tuskovi. Může se rozhodnout, že restrukturalizuje vládu. Tímhle způsobem může „zaútočit“ na Trzaskowského lidi. Trzaskowski je de facto nejoblíbenější politik v Polsku, ale zároveň touto prohrou velmi oslabil on sám i jeho kruhy uvnitř strany. 

Tusk může udělat to, co dělal už dřív, tedy že se bude snažit takzvaně pozřít své koaliční partnery.

autoři: Tomáš Pavlíček , job

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.