Evropské peníze ohroženy

Obavy z kolapsu evropských dotací jsou o to větší, že málokdo rozumí, o co vlastně konkrétně jde. Tedy kromě toho, že se jedná o stovky miliard korun.

K značné nejistotě přispívají i sami politici. O svém jednání s Evropskou komisí prakticky nemluví, jen donekonečna opakují, že všechno je v pořádku. Veřejnost však má už několik zkušeností s tím, že všechno v pořádku není. Případ ministerstva školství, které začíná psát novou verzi operačního programu na čerpání evropských peněz devět měsíců poté, co se měly peníze začít čerpat, je posledním, nikoli však jediným příkladem.

Situaci je v této chvíli snadné popsat. Teoreticky bylo možné peníze čerpat od ledna 2007. Z operačních programů, které jsou pro čerpání nezbytné, však není ani jeden na konci září domluven. Určité zdržení patří k pravidlům při čerpání peněz. Čtrnáct evropských zemí ovšem už nějaké operační programy uzavřelo, část z nich dokonce všechny. Od uzavření operačních programů přitom trvá nejméně rok, než se nějaké peníze z Bruselu do té které členské země dostanou. Taková je tedy situace.

I dnes proti sobě stojí obavy veřejnosti a uklidňování ze strany politiků. Vicepremiér Jiří Čunek i evropská velvyslankyně Milena Vicenová tvrdí, že s výjimkou programu Výzkum a vývoj pro konkurenceschopnost budou všechny domluveny ještě letos. Noviny ovšem spekulují, že podobný krach jako výzkumnický plán čeká ještě minimálně Integrovaný operační program, který připravuje sám vicepremiér Čunek, případně ještě program pro životní prostředí. Co tedy čekat a co sledovat?

Patnáctého března má Česká republika odevzdat všechny operační programy v definitivní podobě, po vypořádání všech námitek bruselských úředníků. Brusel má pak čtyři měsíce na to, aby programy schválil. Může to tedy stihnout do konce roku a také nemusí.

Evropská komise však nemá nejmenší důvod schvalování programů oddalovat. Proto si lze představit, že má pravdu velvyslankyně Vicenová, když oznamuje, že tři programy ze sociální oblasti budou schváleny ještě v říjnu. Nechme stranou nedůvěru, byla by to dobrá zpráva pro všechny. Byla by však zároveň překvapením. Obvykle se programy financované z Evropského sociálního fondu schvalují mnohem obtížněji, než ostatní projekty, které se platí ze strukturálních fondů. Jde o takzvané měkké peníze, které podporují například výuku ve školách, anebo rekvalifikace nezaměstnaných, a tam se užitek investic prosazuje hůře než při dotacích do infrastruktury, tedy do dopravy, životního prostředí a průmyslu.

Ü třech zmíněných oblastí - tedy dopravy, životního prostředí a průmyslu - se skutečně čekalo, že jejich schválení bude úplně bez problému. Také z toho důvodu, že se jen pokračuje v programech, které přidělovaly peníze na rozpočtové období 2004-2006. Očividně v nich něco drhne. Po prostudování výhrad evropské komise je jasné, že jde o podobný problém, jako u výzkumného programu.

Brusel vrátil vědcům program k dopracování, protože chtěl pouze stavět nové budovy. Bylo tedy jasné, že stavební zakázky výzkumného sektoru pomohou stavebním firmám, prospěch samotného výzkumu nebyl tak jistý.

Ještě víc je nadměrná přízeň českých politiků vůči soukromým firmám vidět v operačních programech životní prostředí a doprava. Z evropských dotací by měly mimořádný zisk hlavně vodárenské firmy a také developeři, kteří by chtěli pro své komerční zájmy rekultivovat tzv. brownfieldy, tedy území zrušených průmyslových podniků. U dopravy se bruselským expertům nelíbí, že dotace sice zajistí zisk stavebním společnostem, prospěch pro dopravu a životní prostředí je však nejistý.

Je tedy možné, že se během příštích dvou týdnů najde kompromis i při investicích do infrastruktury. Stačí, když obě strany ustoupí. Obecně se očekává, že bez problémů budou regionální programy.

U Integrovaného operačního programu vicepremiéra Čunka skutečně hrozí, že se celá příprava zhroutí jako u výzkumníků. Šanci aby program v polovině října odevzdal, se zmenšují každým dnem, protože z Bruselu stále nepřicházejí očekávané připomínky.

Pravda se tedy ukáže v nejbližších dnech, nejpozději do konce října. Česko může po verdiktu Evropské komise ještě vstoupit do řad těch, kdo jsou v čerpání jen mírně podprůměrní. Druhou možností je, že skutečně budeme patřit mezi hlouček těch nejhorších, kteří musí počítat s tím, že značnou část slíbených peněz nedokážou vyčerpat.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .