Evropská unie varuje Bělehrad a Záhřeb

2. únor 2005

Nejen papež Jan Pavel II má chřipku. Mezinárodní soudní tribunál v Haagu totiž v úterý oznámil, že pro stejné onemocnění znovu přerušuje soudní líčení s bývalým srbským a jugoslávským prezidentem Slobodanem Miloševičem. Nelze ale říci, že by se v Haagu neudělal pokrok v dalších případech. V pondělí byl k osmi letům vězení odsouzen jugoslávský generál ve výslužbě Pavle Strugar. Trest obdržel za to, že 6. prosince 1991 jako velící důstojník nezabránil bombardování historického centra chorvatského města Dubrovník.

Další proces, tentokrát s bosenským generálem Seferem Halilovičem zase v pondělí v Haagu začal. Zmíněný bývalý velitel je podezřelý z páchání válečných zločinů proti chorvatskému obyvatelstvu v okolí Mostaru v září roku 1993.

Třicátýprvý březen 2005. To je zase nejnovější datum, které Evropská unie dala Bělehradu a Záhřebu, aby dokázaly úplnou spolupráci s haagským tribunálem. Jinými slovy, aby vydaly všechny hlavní hledané osoby. Jinak se prý zastaví veškeré podstatné integrační procesy EU s Chorvatskem a Srbsko- černohorským soustátím. Obě země se brání, že už nyní dělají v tomto smyslu maximum možného. Faktem je, že se záležitosti v obou případech začínají urychlovat.

Na sklonku minulého týdne totiž oznámil srbský generál Vladimír Lazarevič, kterého hodlá mezinárodní spravedlnost soudit za podíl na zločinech proti kosovským Albáncům v roce 1999, že souhlasí s dobrovolným odchodem do Haagu. Stalo se tak po rozhovoru se srbským premiérem Vojislavem Koštunicou. Jeho vláda dosud trvá na tom, že občany Srbska nebude zatýkat, ale nadále je přesvědčovat k dobrovolnému odchodu. Potvrdil to i člen srbské vlády Zoran Lončar:

"Srbská vláda dá za generála Vladimíra Lazareviče Mezinárodnímu tribunálu v Haagu veškeré záruky, aby mohl být do počátku samotného přelíčení na svobodě. Vláda také nařizuje ministerstvu financí, aby zajistilo všechnu potřebnou pomoc pro generálovu rodinu. Srbsko tak chce podpořit spolupráci s haagským tribunálem, a přispět k dalším dobrovolným odchodům podezřelých z válečných zločinů před mezinárodní spravedlnost." Jenomže stále proklamovaná dobrovolnost už Bruselu nestačí a chce dostat před soud i další 3 srbské generály. Nebojša Pavkovič a Sreten Lukič se stále zcela bez problémů pohybují po území Srbska, aniž by tamní policie jakkoli usilovala o jejich zatčení. Čtvrtému hledanému, Vlastimiru Džordževičovi se pravděpodobně dokonce podařilo uprchnout do Ruska.

Zatímco v případě Srbska a Černé hory jsou integrační snahy zatím jen v začátcích, Chorvatsko se snaží přesvědčit Evropskou unii, že s Haagem plně spolupracuje a nic tak nestojí v cestě zahájení přímých vstupních rozhovorů 17. února. Komisař Evropské unie pro rozšíření Olli Rehn však v pondělí chorvatským představitelům řekl, že jejich aktivity dostatečné z pohledu Bruselu nejsou. Jinými slovy: Dokud nebude v Haagu nejhledanější Chorvat současnosti generál Gotovina, jednání se Záhřebem nezačnou. Toto konstatování poněkud zaskočilo chorvatského premiéra Iva Sanadera:

"Nejsem znepokojen, ale spíše překvapen. Chorvatsko s haagským tribunálem plně spolupracuje. V tomto případě se moje vidění liší od názoru komisaře pro rozšíření Evropské unie pana Rehna. Musíme si objasnit na základě čeho si pan Rehn myslí, že naše spolupráce dostatečná není."

Chorvatské úřady považovaly do pondělka zahájení jednání o vstupu do Evropské unie, hlavního cílu země do roku 2009, za hotovou věc. V případě generála Gotoviny si jak vláda, tak prezident umyli ruce konstatováním, že se uprchlík zdržuje mimo území Chorvatska. Jak ale musel přiznat prezident Stipe Mesič, pro Brusel je toto tvrzení málo uspokojivé:

"Naše orgány by měly zajistit důkazy o tom, že generál Gotovina není v Chorvatsku Podle informací, které já v tuto chvíli mám, tomu tak skutečně je. Důkazy, které o tom předložíme, ale musí přesvědčit i naše přátele v zahraničí."

Obě země tak teď mají dva měsíce na to, aby řekly definitivní slovo. V případě Srbska se zdá, že se pokroku nakonec dosáhne nátlakem vlády na hledané osoby. Premiér Koštunica tak dodrží svůj příslib, že srbské orgány zatýkat hledané i nadále nebudou a prodlouží tak život své menšinové vládě, která potřebuje pro svou existenci přímou, či alespoň tichou podporu nacionalistů. Zda má však v tuto chvíli vláda Chorvatska dostatečné síly na to, aby k dobrovolnému odchodu k soudu přesvědčila generála Gotovinu, zůstává otázkou. Pokud je na území jiných zemí, budou ho asi bez pomoci příslušných států chorvatští policisté těžko zatýkat.

autor: Alexander Tolčinský
Spustit audio