Evropská města úpí pod náporem turistů. Barcelona dává přednost uprchlíkům

Obdobné protestní akce proti záplavě turistů se konaly rovněž v Benátkách, Římě, Amsterodamu, ve Florencii, v Berlíně, Lisabonu, Palmě de Mallorca i jinde. Barcelona je však výjimečná tím, že s odporem vůči turistům zároveň žádá i vstřícnější postoj k uprchlíkům.

Návštěvníci ze zahraničí přitom každoročně utrácí v Barceloně miliardy eur. Přesto mnozí místní občané dávají přednost přijímání chudých imigrantů. Obyvatelé Barcelony totiž podle britského listu považují turismus za opravdovou hrozbu svému městu. V nejvypjatější sezóně představují turisté až 30 procent obyvatelstva.

Turisté rozvrací město

Tento vývoj atmosféru a tvář Barcelony v posledních letech radikálně změnil. Zatímco v roce 1990 přivítala 1,7 milionu turistů, loni už jich město navštívilo 32 milionů. A tento raketový nárůst přináší stále větší problémy. Činže v centrálních částech regionální metropole rostou závratným tempem a činí bydlení pro místní prakticky nedostupné. Kolabuje veřejná doprava, obyvatelé a podnikatelé jsou vytlačováni z  historického centra města.

Ale na rozdíl od mnoha dalších stejně postižených turisticky atraktivních lokalit Barcelona vítá jiné cizince – tedy uprchlíky. Před pár dny se rozhořel spor o osud stovek afrických migrantů na palubě záchranného plavidla Aquarius, kterou do svých přístavů odmítla přijmout jak Itálie, tak i ostrovní Malta. A barcelonská starostka Ada Colauová byla mezi prvními, kdo nabídl uprchlíkům bezpečné útočiště.

Migranti podporují různorodost, turisté ji ničí 

Je ale pravděpodobné, že by Barcelona skutečně raději přijímala tisíce přistěhovalců bez peněz než miliony turistů, kteří jen loni přinesli do města na třicet miliard eur? Deník Guardian se přiklání ke kladné odpovědi.

Za skutečnou hrozbu vlastní identitě zkrátka obyvatelé Barcelony považují bezbřehý cestovní ruch. A nikoliv přistěhovalectví. V imigrantech vidí část z nich pozitivní přínos městu, integrace podle názoru těchto lidí probíhá velmi úspěšně. To prý přináší Barceloně různorodost, přičemž turismus ji jen ničí, a to navzdory protáčejícím se miliardám.

Bitva o identitu i v dalších městech

Britské noviny každopádně upozorňují, že Barcelona není v bitvě o ochranu své identity sama. Díky levným letenkám a ubytovacím platformám, jako je třeba služba Airbnb, proudí do turisticky atraktivních destinací stále více návštěvníků. Podle sdružení britských cestovních kanceláří ABTA už nejsou hlavní atrakcí jen pláže. Loni dalo 53 % britských turistů přednost atraktivním evropským městům.

Nebetyčných výšin dosáhly antipatie místních obyvatel vůči cizincům v italských Benátkách. Ve vylidňujícím se městě na laguně už vyrostly bariéry pro usměrňování turistických davů. O uprchlících se tady ovšem příliš nepřemýšlí. Extrémně zatížené sociální služby a přemrštěné ceny za bydlení by jim zde život stejně neumožnily.

Obavy o osud Lisabonu 

„V Benátkách lidé turisty přímo nenávidí. Zvlášť nabroušení jsou na obří výletní lodě, které i odborníci považují za nejhorší příklad masové turistiky“ říká Patrizia Rigantiová, která vyučuje architekturu na Nottinghamské Trentské univerzitě a zkoumala dopad imigrace a cestovního ruchu na život v Amsterodamu a Benátkách.

Dravý rozvoj turistického ruchu pociťuje stále tíživěji i Lisabon. Fátima Bernardová, profesorka sociálních věd na portugalské Évorské univerzitě, se obává o osud historického centra, především pak čtvrti Alfama.

Sousedská pospolitost umírá 

Nejstarší část Lisabonu, protkaná úzkými uličkami a proslavená starobylými domy, je velkým turistickým lákadlem už dlouho. Dnes však zájem turistů ničí její atmosféru a také dosavadní životní styl starousedlíků, hrdých na tradice místní komunity.

Mladí lidé tady kvůli vysokým nájmům zakotvit nemohou, přebývají tu prakticky jen starší obyvatelé se zajištěnými pronájmy. „Alfama umírá, stejně jako sousedská pospolitost,“ podotýká profesorka Bernardová. „ Lidé v Lisabonu se bojí, že město a naši identitu postihne osud Barcelony. Zbydou jen kulisy, parodie a zábavní park,“ dodává akademička. 

Přistěhovalci na pomoc před okupací turistů

Skutečným problémem je však nápor na veřejný prostor, který není mnohdy s to zvládnout takové davy lidí. Turisté zaplavují bary a restaurace, které byly kdysi doménou místních usedlíků. Zahlcují rovněž veřejnou dopravu a centra měst a využívají mnohem více zdrojů, jako je například voda, než místní obyvatelé.

Mnozí Barceloňané se cítí být přímo okupováni. Tvrdí, že město a život v něm jim byly ukradeny. I proto se tu na přistěhovalce hledí jako na součást místní mozaiky. Pracují, podílejí se na rozvoji komunity, zatímco turisté tohle všechno vnímají jen jako atraktivní kulisy. 

Obyvatelé katalánské Barcelony však ujišťují, že jejich město je otevřené každému, kdo se chce začlenit a pracovat v jeho prospěch. A mají na mysli hlavně uprchlíky. Turisté takovou vstřícnost čekat nemohou, uzavírá britský list Guardian.