Evropa chce dobýt vesmír

Evropa má ale kromě toho v úmyslu, nahlodat americkou nadvládu, tak říkajíc, o patro výše. V kosmickém prostoru. Lépe řečeno, Evropa se chce pokusit ukrojit pořádný kus z bohatého koláče, který představuje komerční využití kosmu. Evropská vesmírná agentura na konci května oznámila, že získala podporu členských států pro projekt Galileo. Jde o evropský satelitní systém, který má být přímým konkurentem amerického globálního navigačního systému GPS.

GPS je systém vyvíjený americkou armádu už čtvrt století. Soustava satelitů umožňuje přesně určit pozice protivníka. Například během války v Iráku bylo takto na cíl naváděno 60 procent veškerých bomb a střel. Systém má také bohaté civilní využití. Hraje například klíčovou roli ve fungování celosvětové počítačové sítě internet a je neodmyslitelným pomocníkem v letecké a dalších druzích dopravy. Jako u řady jiných technických vymožeností, také civilní využití GPS mnoho násobně předčilo původně čistě vojenskou funkci projektu.

Civilní uživatelé GPS převažují nad vojáky v úctyhodném poměru 100 ku 1. To, oč Evropa projektem Galileo usiluje, je podchytit tento trend a vytvořit systém ušitý na míru potřebám civilistů. Jde tedy o obrácenou logiku. Projekt by totiž bylo možno přesto relativně snadno vojensky využít. Šlo by však pouze o doplňkovou funkci projektu, jehož hlavní ambicí je připravit GPS o dominantní postavení v klíčových oblastech, jako je využití navigačních systémů v civilní dopravě.

Rýsující se euroamerické soupeření na poli moderních komunikačních technologií, přinese do vztahu mezi Spojenými státy a Evropskou unií pravděpodobně podobná pnutí, jaká jsou typická například pro spory o geneticky modifikované potraviny. Výhrady, posílané přes Atlantik oběma stranami, budou tedy směsí hospodářsko politických argumentů. Představitelé Spojených států už ostatně ventilovali nespokojenost nad tím, že Galileo bude zbytečnou duplikací už existujícího systému.

Podle agentury Reuters měl náměstek amerického ministra obrany Paul Wolfowitz loni na podzim zaslat dopis ministrům obrany členských států Evropské unie, ve kterém je varuje, že Galileo ohrožuje bezpečnostní zájmy Severoatlantické aliance. Odpověď evropských ministrů obrany prý byla velmi stručná. Zdůraznili, že Galileo je projekt, jež bude využíván především pro civilní účely. Řada komentářů čelných představitelů Evropské unie však svědčí o tom, že od samého počátku se počítá také s vojenským využitím projektu.

Francouzský prezident Jacques Chirac se už předloni v prosinci nechal slyšet, že Evropské země se stanou vazaly Spojených států, pokud si nevybudují svůj vlastní navigační systém. A další Francouz, evropský komisař pro výzkum Philippe Busquin, byl letos v červnu také velmi upřímný. Nedávná válka v Iráku podle něj ukázala, jak je Evropa slabá ve využívání vesmírných zařízení k obranným a bezpečnostním účelům.

Evropská komise má letos v říjnu zveřejnit akční plán dalších aktivit Evropské unie, pokud jde o využívání kosmu. V květnu se vlády evropských zemí zavázaly, že podpoří program nosných raket Ariane-5 miliardou eur tak, aby byl schopen lépe konkurovat srovnatelným nosičům, vyráběným americkými rivaly Boeing a Lockheed Martin.

Zamýšlený projekt Galileo se nicméně může stát vážnou hrozbou americké nadvládě pouze v dílčí oblasti využití kosmu. Z širšího pohledu se investice Evropy a Spojených států do vesmírných projektů stále nedají srovnávat. Zatímco Amerika utrácí ročně na výzkum a využití kosmu 32 milionů dolarů, Evropa pouze 6 miliard dolarů. V celosvětovém měřítku se pak Spojené státy na nákladech vynaložených na vesmírné projekty vojenského charakteru, podílejí celými 95 procenty.