Evo Morales presidentem

Důvodem není fakt, že Bolívie je vnitrozemský stát, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale skutečnost, že větší bolivijská města mají letité problémy se zásobováním vodou.
Některé soukromé zahraniční společnosti musely dokonce vloni ze země odejít, když zvýšily poplatky za vodné a stočné o plných 200% a odmítly dodávat vodu do chudších čtvrtí, jejichž obyvatelé neměli dost prostředků na placení. Při uvádění ministrů do funkcí sedmačtyřicetiletý president zopakoval, že cílem jeho vlády je rovnost a spravedlnost pro všechny Bolivijce, neboť historicky byla většinová komunita indiánů opomíjena. A dodal, že bude třeba učinit mnoho kroků, aby se zlepšilo národní hospodářství, které je podle něj v horším stavu, než očekával. V zásadě chce řadu odvětví znárodnit a povolit rozsáhlejší pěstování koky.

Don Evo, mimochodem je to přechýlené ženské jméno Eva, dosedl na presidentský stolec v indiánském tradičním oděvu oblečen do svetru z vlny alpaky, druhu jihoamerické lamy. Jak si všimly některé sdělovací prostředky, neměl bílou košili ani kravatu a sako. To bylo v jihoamerických - a v bolivijských poměrech zvláště - dosud nevídané. Na druhou stranu není divu: Evo Morales je indián z kmene Aymará. Když se rozhodl zrušit ministerstvo pro domorodce a původní národy, tedy pro indiánské záležitosti, jakož i ministerstvo pro ženy, zdůvodnil to tím, že už samotná existence těchto dvou křesel indiány a ženy diskriminuje.

Součástí jeho inaugurace, kromě v presidentském paláci v La Pazu, byla také indiánská rituální ceremonie na ruinách u jezera Tihuanaco, což je jistě hezký kolorit, zejména pro cizí státníky. Mezi pozvanými byl i president USA Bush a jeho ministryně Condoleezza Riceová. Ani jeden z nich však nepřijel.

Morales to nemá lehké. Dostal mandát od socialistů a odborářů, bude dělat sociální reformy podle jejich gusta. Mnoho z jeho voličů je mnohem levicovějších než on sám. Budou ho tlačit do situací, v nichž se proti němu ještě ostřeji postaví bolivijská pravice. Přesto však první kritiky nové Moralesovy vlády nepřišly z pravicového spektra, jak by se dalo očekávat, ale ze strany jeho levicových podporovatelů. Jistá část konzervativců ho však už dnes označuje za indiánského rasistu. I u nás překládaný peruánský spisovatel Mario Vargas Llosa v prestižním argentinském deníku La Nación prohlásil doslova: "Presentovat latinskoamerické problémy jako rasovou záležitost jak to dělají bolivijský president Morales, jeho venezuelský kolega Hugo Chávez a peruánský presidentský kandidát Ollanta Humala, představuje indiánský rasismu a je to velmi nezodpovědné". Neúspěšný presidentský kandidát Vargas Llosa ovšem útočí hlavně na Peruánce Humalu. Morales má ovšem také své významné příznivce. Jedním z nich je také slavný spisovatel, tentokrát Uruguajec Eduardo Galeano, snad by se za těchto okolností slušelo říct, že podobně jako Vargas Llosa je i on běloch. Prohlásil, že "oživování mýtu o civilizaci a barbarských indiánských vůdcích je jedna z nejdražších věcí vyvolávaných těmi, kteří v Latinské Americe vlastní moc a peníze".

S venezuelským presidentem Hugo Chávezem není nový bolivijský president příliš kamarád. Chávez si například plete bolivijskou hymnu s peruánskou, a to se idealistovi Moralesovi, který podporuje kandidáta Ollantu, vůbec nelíbí. J

ak se ukazuje, president Bush to Moralesovi také nijak neusnadní. Považuje bolivijského presidenta za hrozbu v regionu. Morales se proto obrací k Madridu. Princ Filip na jeho inauguraci byl a don Evo z ní poslal královně Sofii velmi srdečný pozdrav.