Eurokampaň jinak

Když rakouský kancléř Wolfgang Schüssel viděl pornografické motivy s lidmi v maskách francouzského a amerického prezidenta a britské královny, údajně se rozzuřil a nařídil uměleckou provokaci zastavit. Zdá se ale, že to není v jeho kompetenci, a možná budou Rakušané ve Vídni a v Salcburku až do konce ledna konfrontováni artefakty, které politiky metaforicky viní ze sklonu k pornografii. Že jsou zmíněné billboardy skutečně nevkusné, je mimo diskusi. Současně jsou ovšem trefné a politici si je zasloužili. Místo sjednocení se na deklarovaných ideálech předváděli rvačkou o kořist, lokální ambice nadřazovali společné evropské vizi a škody, které tím napáchali v evropské domácnosti, se budou obtížně napravovat.

Drsná ironie výtvarníků je proevropštější než pohoršení rakouského kancléře. Ostatně jeho ministryně zahraničí ohledně evropské budoucnosti říká, že "žádné zázračné řešení není po ruce a nepomohou ani chirurgické řezy, ani kosmetické změny". Je-li ovšem oficiální politikou Evropy skepse, pak eurokampaň výtvarníků, mimochodem k vidění nejen ve Vídni, ale díky internetu kdekoli, představuje způsob, jak apelovat na politiky, aby se vzpamatovali. Nejde o to, je zesměšnit. Směšní už mnozí jsou. Jde o to, aby si to uvědomili a třeba si na Silvestra předsevzali, že se v novém roce vyvarují politické pornografie.