EU je zlá - skoro nic o ní nevíme

Hloubavější z občanů ale už vědí, že tomu tak není. O osudu země rozhoduje několik, v podstatě dost svéhlavých spoluobčanů a širší veřejnost svůj zájem o chod státu projevuje jednou za pár uherských let podstatnou neúčastí ve volbách...

Ale do veřejné mínky své názory vložit umíme. Žebříčky věrohodnosti či popularity politiků o tom vyprávějí svou zábavnou formou. Umíme se též vyjádřit (uschování za "hlas lidu", tedy veřejné mínění) k otázkám přesahujícím hranice republiky. To je, ať se na to dívám z kteréhokoli úhlu, ještě o něco zábavnější.

Tak tedy: podle zjištění konsorcia STEGA zastává sedmdesát procent občanů názor, že rozhodování v Evropské unii není dostatečně rozmyšlené, pružné a hospodárné, třetina dotázaných si pak myslí opak. Přes polovinu dotázaných si myslí, že Evropská unie nefunguje demokraticky.

Avšak - třeba dodat jedním dechem - fungování Evropské unie hodnotí, dle zjištění zmíněných zkoumatelů, kriticky především ti z občanů, kteří o něm nemají znalosti. Je to, jak vyplývá z výzkumu, způsobeno především tím, že občané se cítí být o Evropské unii málo informováni - podle tohoto průzkumu si to myslí dvě třetiny dotázaných.

Příslušný průzkum si objednal vládní odbor pro informování o Evropské unii, přičemž se sluší připomenout, že letos vláda vyčlenila na informování o EU 20 miliónů korun. Jak se zdá, nestačí to.

Podstatnější informace, které mohla veřejnost poslední dobou v souvislosti s Evropskou unií získat, byla ta, podle níž se partě koumáků, zaměstnávaných dříve na ministerstvu pro místní rozvoj, podařilo stáhnout jaksi mimo oběh nějakých 220 miliónů korun, vytěsněných do soukromých kapes ze zdrojů Evropské unie určených pro pomoc místnímu rozvoji.

Tahle informace je asi tak desetkrát cennější než všechny ostatní informace, předávané vládou - přesně tolikrát více, kolikrát je objem peněz ukradených z evropských fondů vyšší, než vládní výdaje na informovanost o Evropské unii. Víme o ní (a to naprosto bezpečně) řadu bludů - uvedu ukázkový jeden, který jakési Evropské unii zle činí za to, že slibuje pomoc menším regionálním projektům a poté jim ty peníze odmítne dát. Hořekující ovšem pravidelně zapomíná dodat, že ona "zlá" Evropská unie pravidelně odmítá vrazit peníze do zadlužených podniků - které se nejspíš pomocí evropské pomoci chtěly těch dluhů zbavit. K tomu se dá velice málo dodat...

Druhou stranou téže mince, té stěžovatelské, je (rovněž pravidelně se opakující) lament nad komplikovanou cestou k případné evropské pomoci. Ovšem jen do té doby, než zjistíte, že stěžovatel prostě buď neumí splácat dohromady smysluplný, tedy před příslušnou komisí obhájitelný projekt, popřípadě navíc ani nevládne některou z cizích řečí. Přes tuhle "bariéru" se sice našinec může dostat, použije-li úřední pomoci některé z agentur, jež podobné granty zařídit dovedou, ale - a dostáváme se tím do bludného kruhu, viz shora zmíněná aféra s bývalými zaměstnanci rozvojového ministerstva - proč by to našinec dělal, když v téhle zemi se často nedá věřit nos mezi očima ani tomu zrcadlu na stěně?

Novější výzkum konsorcia STEGA v podstatě potvrzuje výsledky o měsíc staršího průzkumu agentury STEM. Podle jejího zjištění si v září například dvě pětiny dotázaných mysleli, že Evropská unie ovlivňuje život v České republice více, než je potřeba. Ovšem zároveň - drtivá většina dotázaných, slovy osmdesát procent, přiznala, že se s fungováním Evropské unie dosud neseznámila a nezorientovala se v její současné podobě.

Kontrolní otázka tedy zní: Odkud bere veřejnost své soudy o Evropské unii? Je to z týchž zdrojů, jako kdysi informace o RVHP? To by se snad dalo změnit...