Erdogan využívá boje proti islamistům k tvrdému postupu vůči Kurdům
Severoatlantická aliance podpořila vojenské akce Turecka proti organizaci Islámský stát v Sýrii. Učinila tak na své úterní mimořádné schůzce, o kterou požádala Ankara na základě článku 4 Washingtonské smlouvy.
Nálety na pozice syrských islamistů zahájilo turecké letectvo o uplynulém víkendu. Reagovalo tak na teroristické útoky posledních dní, za kterými stáli právě extremisté z Islámského státu.
Současně s nálety na jejich pozice v Sýrii však Turecko začalo útočit také na tábory zakázané Strany kurdských pracujících, zkráceně PKK, v severním Iráku. O tom se ale ve svém závěrečném prohlášení účastníci schůzky NATO nijak nezmiňují.
Podle německého deníku Frankfurter Rundschau je přitom stále jasnější, že turecká vláda využívá vojenské akce proti džihádistům z Islámského státu k tomu, aby mohla útočit proti PKK. „Jenže v tomto případě si turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zahrává s ohněm,“ konstatuje list.
„Erdogan využívá strachu svých krajanů k tomu, aby mohl útočit proti ozbrojenému křídlu Kurdů všude tam, kde jen může. Zůstává přitom nejasné, co přesně sleduje. Snaží se svým postupem zároveň vytvořit atmosféru, ve které by se prokurdská strana HDP v případných předčasných volbách už nedostala přes nedemokratickou hranici 10 procent, která je nutná pro vstup do parlamentu?“
„Ať tak či onak, svou politikou hrubé síly sabotuje Erdogan možnost, aby byl prostřednictvím vyjednávání ukončen několik desetiletí trvající konflikt s tureckými Kurdy,“ uzavírá své zamyšlení deník Frankfurter Rundschau.
Jiný německý list Die Welt k tomu dodává: „Erdogan nevede jen boj proti teroristům z Islámského státu, ale chladnokrevně využívá nastalé krize, aby rozšířil svou vnitropolitickou moc. Přesto si Turecko se všem chybami, kterých se v přístupu vůči Islámskému státu dopustilo, zaslouží podporu NATO a zejména Německa,“ je přesvědčen deník.
„V rámci Severoatlantické aliance připadá totiž Turecku na jihovýchodním křídle klíčová role, kterou by nemohla převzít žádná jiná země v regionu. A Němci? Ti by neměli zapomínat, že Turecko je jejich nejstarší spojenec. Na své mimořádné schůzce vyjádřilo NATO Turecku „plnou solidaritu“. Ta je v zájmu všech členů Aliance,“ dodává Die Welt.
Švýcarský list Neue Zürcher Zeitung se vrací zpět k situaci, ve které se v Turecku ocitli umírnění Kurdové. Ti nyní čelí dvojímu tlaku: jednak ze strany kurdských zastánců tvrdé linie a také ze strany tureckého státu.
Ostatně, prezident Erdogan už pohrozil všem politikům kurdské opoziční strany HDP represemi, pokud se ukáže, že byli napojeni na „teroristické skupiny“.
„Pro Erdogana je celá situace skutečně velmi lákavá. V atmosféře nového násilí a vlny nacionalismu se může prezentovat jako silný muž,“ všímá si švýcarský deník.
„Pokud v Turecku - jak se všeobecně očekává - ztroskotají koaliční rozhovory a dojde na předčasné volby, Erdogan by pro svou stranu AKP rád získal ztracené hlasy, které si v minulých volbách přisvojila pravicová konkurence. Dobře totiž ví, že i když se nepodaří porazit PKK vojenskou cestou, politicky toho lze využít velmi dobře,“ dodává Neue Zürcher Zeitung.
Nizozemský list De Telegraaf připomíná, že „příslušníci kurdských milic v pohraniční oblasti Iráku a Sýrie se po dobu dlouhých měsíců ukázali být těmi nejdůvěryhodnějšími a nejsilnějšími bojovníky proti barbarům z teroristické organizace Islámský stát. To Kurdům dodalo nové sebevědomí, díky kterému se kurdské straně podařilo zabránit v parlamentních volbách tomu, aby strana prezidenta Erdogana získala absolutní většinu.“
To byla pro hlavu tureckého státu velká rána - Erdogan totiž absolutní většinu potřebuje k tomu, aby mohl ještě víc rozšířit své pravomoci. „Na ztrátu své tváře potom prezident reagoval útoky proti Kurdům. S cílem porazit Kurdy na kolena pod maskou boje proti Islámskému státu.“
„To, že NATO v boji proti islamistům kryje Turecku záda, je samozřejmé. Ale Severoatlantická aliance musí dávat pozor, aby nebyla zneužita k vnitropolitickým mocenským hrám prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, islamisty pochybného charakteru,“ zdůrazňuje De Telegraaf.
Maďarský deník Népszabadság upozorňuje na souvislost mezi politikou tureckého státu vůči Kurdům a uprchlickými vlnami, které směřují do Evropy: „Když na turecko-syrské hranici zuří válka, přijde více uprchlíků na srbsko-maďarskou hranici. Tak jednoduché to je.“
„Nejde o žádné organizované stěhování národů, které má zruinovat maďarský sociální systém. Jednoduše poté, co jeden sebevražedný atentátník napojený na organizaci Islámský stát vyhodil do vzduchu 32 převážně mladých lidí, vyhlásilo Turecko válku teroristické organizaci, kterou svého času také pomáhalo založit.“
„Severoatlantická aliance vyjádřila Turecku v boji proti Islámskému státu solidaritu. Několik členských států zároveň Ankaru vyzvalo k tomu, aby nepřestávala hledat kompromisní řešení kurdské otázky. Jenže prezident Erdogan dal jasně najevo, že tuto snahu vzdává.“
„Jeho strana v posledních parlamentních volbách ztratila absolutní většinu, nemůže měnit ústavu, nemůže do čela státu postavit žádného prezidenta s pravomocemi sultána. Ba co víc, levicová kurdská strana HDP ve volbách získala 13 procent a dostala se do parlamentu. Erdogan bojuje raději proti ní. Doufá totiž, že se budou konat předčasné volby a on zase získá naprostou většinu. Do té doby se bude dál střílet. A lidé před terorem islamistů nadále utíkají - i přes Maďarsko,“ dodává maďarský deník Népszabadság.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
