Energie z přírodních živlů v malém

27. prosinec 2012

Japonská firma Ibasei vyvinula osobní příruční hydrogenerátor, který i na malých vodních tocích vyrobí pro potřeby jednotlivců dostatek elektrické energie. Kanadský inženýr Louis Michaud chce zase produkovat malá umělá tornáda, ze kterých bude možné efektivně získávat elektřinu ve větším měřítku.

Japonský osobní hydrogenerátor se jmenuje Cappa a jde vlastně o turbínu, která je volně vnořena do trubky. Celý generátor se trochu podobá tryskovému motoru letadla. Trubici lze vložit během několika málo minut do jakéhokoliv malého vodního proudu. Výhodné je zejména místo, kde se díky zúžení vodního koryta proud znatelné zrychluje. Je výhodné je hydrogenerátor upevnit na improvizovanou mostní konstrukci, která překlene vodní proud. Při rychlosti proudu asi 2 metry za sekundu vyprodukuje jedna turbina výkon asi 250 wattů. Lze ji tedy využít hlavně jako nouzový zdroj energie. Při vyšších energetických požadavcích je možné ponořit do proudu trubic více. Velkou nevýhodou generátoru Cappa je její zatím vysoká cena, porovnatelná s cenou levného auta auta.

<p> <iframe width="610" height="343" src="https://www.youtube.com/embed/ZJG6px-FPH4" frameborder="0" allowfullscreen></iframe></p>

Kanadská firma AVEtec se zase zaměřila na získávání energie z tornád. Ne ovšem těch velkých a přírodních, u kterých ani nelze odhadnout, kde se vytvoří, ale z tornách menších a umělých. Ty můžeme ve stabilní podobě vytvořit v místech výroby tepla, jako jsou např. tepelné elektrárny nebo teplárny, ve kterých se spalují fosilní paliva. Nad chladící věží takového provozu se umístí válec a zespoda se do něj pod ostrým úhlem prudce injektuje horký vzduch, který je ohřívaný odpadním teplem z energetického procesu. Proud vzduchu a velký tepelný rozdíl mezi horkým a studeným vzduchem pak způsobí známý tornádový efekt – sloupec vzduchu se začne prudce otáčet a tvořit vír. Nakonec se vytvoří malá analogie tornáda, která dokonce má silný sacím efekt. Do tohoto prudce rotujícího sloupce pak je možné umístit vhodné elektrické turbiny. Při průměru válce zhruba 200 metrů lze ze „stroje na víry” (Atmosphere Vortex Engine, AVE) čerpat výkon asi 200 Megawattů. Takový výkon je možné čerpat ve chvíli, kdy primární tepelná elektrárna pod válcem má výkon 500 zhruba MW. Z umělého minitornáda není třeba mít obavy – kdykoliv jej lze vypnout zastavením injektáže horkého vzduchu do válce.

Autor chce s experimentováním začít nejdříve ve zmenšeném měřítku - s válcem o průměru asi 8 metrů. Cena vyrobené elektrřiny by nakonec měla být nižší než je tomu v případě tepelných elektráren. <p> <iframe width="610" height="458" src="https://www.youtube.com/embed/jmfu8eBGFoE" frameborder="0" allowfullscreen></iframe></p>

Zdroje: PhysOrg (mikrohydroelektrárna), PhysOrg (umělé minitornádo), Popular Science (umělé minitornádo)

autor: Pavel Vachtl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.