Ekonomka Matesová: Informace o stavu ruské ekonomiky musíme brát s rezervou. Táhne ji obrovská poptávka z válečné fronty

Z oficiálních ruských míst zaznívá, že letos ruská ekonomika poroste o 2,6 procenta. Vy jste k těmto číslům skeptická?

Je to to jediné, co oficiálně máme. I u jiných totalitních ekonomik, které nejsou otevřené světu a které nemají volně směnitelnou měnu, to musíme brát s velkou rezervou. Naše československá ekonomika celá desetiletí vykazovala obrovská tempa růstu. Nakonec se ukázalo, že to byla obrovská tempa poklesu. Rusové dokonce pro letošek oznamují 3,6 procenta růstu čili obrovský růst.

Je přesto možné navzdory tomu, že tedy nemůžeme věřit ruským údajům, že ruská ekonomika letos poroste rychleji než řada ekonomik západních, a to právě z toho důvodu, že se Rusko přeorientovalo na válečné hospodářství?

Určitě ano. Nevíme, jestli to bude 3,6 procenta, ale určitě je tam tím zásadním faktorem obrovská poptávka z válečné fronty, protože tam je stále potřeba nahrazovat zničenou techniku, spotřebovanou munici. Čili ano, to je hlavní tahoun ruské ekonomiky v letošním roce.

Čtěte také

Naše čtvrtstoletí s Vladimirem Putinem

Ale vidíme také, že Rusku se za ty dva roky podařilo docela dobře nahradit svůj export ropy a plynu, který velmi klesl co do EU, která nyní, pokud jde o ropu, odebírá jen 18 procent toho, co odebírala v roce 2021. Jenže ten propad exportu do Evropy se podařilo kompenzovat zvýšením vývozu do Číny asi o polovinu a 19násobným zvýšením vývozu do Indie, Turecka, kam je dnes export vyšší než do EU, a taky trochu vývozem do Afriky.

A bohužel se zdá, že přes Turecko, možná i přes Indii, se zase dostává více ropy do Evropy, do Francie, odtamtud do Německa, dokonce do Španělska, prostě je tam letos veliký nárůst. Na Indii už ale dopadly sankce, zejména americké. A ona se teď už snaží snižovat dovoz ropy z Ruska a nahrazuje to ropou iráckou.

Rusko se tedy vypořádalo s těmi hlavními ekonomickými sankcemi přicházejícími ze Západu?

Čtěte také

Alexandr Mitrofanov: Před „prezidentskými volbami“ v Rusku

Tak my jsme dali Rusku od roku 2014 velmi mnoho času, aby se na sankce v rámci příprav na svou příští agresi připravilo. A část těch příprav se úplně zcela vyhnula pozornosti Západu. Například západní firmy nemohou dnes opustit Rusko tak, jak by si přály, protože tam jsou velmi silné ekonomické a administrativní bariéry na to, aby odešly, když chtějí.

Ale na vině jsou i jiná obcházení sankcí včetně těch od evropských firem. Například exporty evropských firem do zemí střední Asie, Kazachstánu, ale hlavně Kyrgyzstánu, Tádžikistánu i Gruzie, se kterou máme relativně přátelské vztahy.

Evropská komise by příští týden na summitu lídrů EU mohla předložit návrh, jak využít zmrazená aktiva ruské centrální banky ve prospěch Ukrajiny. Je to z vašeho pohledu možné udělat?

Je to hodně na hraně. Možné je to zcela určitě tam, kde se prokáže, že ta aktiva podporovala korupci nebo terorismus, ale toto by bylo potřeba prokázat soudně. A dokud to nebude soudně prokázané, tak je to na hraně.

Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.