Ekonom: Řecko už teď vybírá jen mezi horšími scénáři

Mezitím desetitisíce Řeků v úterý demonstrovaly v Aténách proti vládě a na podporu Evropské unie, a země čeká na nedělní referendum o dalším postupu vůči eurozóně.

„Řecko teď už jen vybírá mezi horšími scénáři,“ řekl v pořadu Pro a proti ekonom Reiffeisenbank a externí poradce ministra financí Aleš Michl.

Podle něj klíčem teď nejsou peníze, ale cesta k ekonomickému růstu Řecka. „Vidím jedinou možnost: odejít z eurozóny, vsadit na slabší kurz, který, pokud tam ještě nějaké podnikání zbylo, by mu měl pomoci nakopnout export a vydělat peníze.“

Neochota Řecka přijmout z pohledu eurozóny funkční reformy i jeho neochota splácet je jeho demokratické právo, souhlasí ekonom. Musí ale počítat s následky.

„Řecko má právo si určit, že nezaplatí, ale pak bych mu už nikdy v životě nepůjčil. Pokud se rozhodlo, že nezaplatí, tak dobře, ale klíčové pak je, že má problém se solventností celé země. Pokud nechcete přijmout podmínky Mezinárodního měnového fondu, tak si od něj nemáte půjčovat,“ doporučil Michl.

Michl: „Celých uplynulých pět let je zpackaných. Když jste v recesi a na dně, děláte škrty a zvyšujete daně, tak je jasné, že nepůjdete k růstu, ale ještě dál ke dnu. Evropský záchranný program byl špatný, ale Řekové si za to mohou sami. Půjčili si od MMF a ten je dlouhodobě velmi drsný, nemůžou se ničemu divit… Když pomáháte zemi, která má větší důchody než ta vaše, a když ta země se vzpouzí dělat reformy, tak je to celé postavené na hlavu.“

Vedoucí zahraniční redakce deníku Referendum Petr Jedlička očekává, že řecké referendum zpřehlední situaci. „Budeme vědět, jestli si řecký lid myslí totéž, co dělá řecká vláda.“

Jedlička: „Řecko si nepůjčilo jen od MMF, ale od vícero institucí. Zajišťovací půjčky měly nejen držet zemi nad vodou, ale i zabránit šíření krize do eurozóny, a také zajistit soukromým věřitelům, aby byly řecké závazky vráceny. Nešlo tedy o klasický kontrakt mezi Řeckem a MMF. To, že někteří politici, kteří s Řeckem jednali, byli zároveň zástupci věřitelských zájmů i reprezentanty zájmů EU, dávalo naději, že vyjednávací politika MMF bude odlišná.“

Novinář ale připomněl podstatu roztržky mezi Řeckem a věřiteli, které k referendu vede. „V ní šlo o to, jestli má řecká vláda jako reprezentant lidu právo si určovat způsob, jakým dostojí svým závazkům.“

„To je jedno z demokratických pravidel, a mám pocit, že zástupci věřitelů na něj jakoby zapomněli,“ tvrdí Jedlička.

Neochota Řeků snížit si dále důchody je spojená s nedostatečným fungováním dalších společenských institucí, soudí novinář.

„V Řecku není řádná podpora v nezaměstnanosti, a v societálním systému země důchody fungují tak, že když ztratí nějaký člen rodiny práci, tak mu vypomáhá širší rodina, zejména ti starší z důchodů,“ vysvětlil publicista.

„Řecký důchodový systém reformu potřebuje, ale měla by se dělat v klidnějších dobách,“ radí Petr Jedlička.