Ekonom: Hrozí, že kvůli slintavce a kulhavce zkolabuje živočišná výroba. Ceny by šly prudce nahoru
Dosud přijatá opatření proti zavlečení slintavky a kulhavky jsou podle zemědělců nedostačující. Agrární komora vyzvala vládu, aby spustila kontroly všech aut přijíždějících ze Slovenska. „Opatření se musí zpřísnit, protože pro české zemědělství by zavlečení této brutální choroby znamenalo vlastně kolaps celé živočišné výroby. Ceny všech druhů mas by šly prudce nahoru, to si ani představit neumíme,“ přidává se ekonom Tomáš Maier z České zemědělské univerzity.
„Zemědělce někdy beru s nadhledem, protože si stále stěžují na ceny, na počasí a mají na tom postavený svůj marketing. A jsem jimi kritizován za to, že neberu vážně jejich stesky. Ale v tomto případě si myslím, že ‚řvou‘ ještě docela málo,“ přiznává.
Hlavní nebezpečí přitom vidí nikoli v přeshraničním pohybu lidí či automobilové dopravy, ale především v pohybu zvěře. Tomu by ovšem mohly zamezit jen pověstné ostnaté dráty.
Čtěte také
Zemědělský svaz varoval, že současná situace kolem nemoci je rájem pro různé dezinformátory. Maier upozorňuje na to, že na Slovensku už začíná docházet ke zpochybňování samotné existence slintavky a kulhavky.
„Ten virus sám o sobě není smrtelně nebezpečný, šance na vyléčení je u hospodářských zvířat 90 procent. Ale šíří se rychlostí světla a dokáže velmi dobře přežít,“ vysvětluje s tím, že rozšíření nákazy by vedlo k vybíjení obrovských chovů, které jsou u nás poměrně koncentrované.
Ve výjimečných případech se nemocí může nakazit i člověk. „Na univerzitě jsem měl kolegyni, která slintavku a kulhavku začátkem 50. let měla. Osobně mi to říkala, projevovalo se to puchýřky v ústech, ale pro člověka to neznamená žádné nebezpečí, jen malou teplotu. Hlavní problém je rychlost šíření,“ opakuje.
Prevence vs. protekcionismus
Likvidace chovů by podle Maiera mohla vést k zániku řady zemědělských podniků, případně by se začaly věnovat jen rostlinné výrobě, která dnes generuje zhruba dvě třetiny tržeb a v porovnání se živočišnou je jednodušší.
Čtěte také
K obnovení výroby rovněž zemědělec musí nakoupit nová zvířata, ta jsou ale z Česka nyní ve velkém vyvážena, v případě hovězího dobytka jde až o dvě třetiny.
„To je velký problém i pro zahraniční obchod. Kilo vepřového v živém stojí třeba 40 korun, ale vyveze se do zahraničí, kde se zaměstnají lidé a zaplatí daně, přičemž zpět se vozí hotové produkty s výrazně vyšší přidanou hodnotou. To se týká všech druhů zvířat i syrového mléka,“ upozorňuje ekonom a glosuje, že „největším problémem českého zemědělství je české potravinářství“.
Objevily se i návrhy na plošný zákaz dovozu i transportů živých hospodářských zvířat přes naše území. V případě zemí, kde se nemoc nevyskytuje, k tomu ale Maier nevidí důvod, šlo by o bariéru mezinárodního obchodu.
„Agrární komora hájí zájmy českých zemědělců a chce je chránit před konkurencí. V důsledku ale tato protekcionistická opatření dopadají na konečného spotřebitele, kterému se zvyšuje cena,“ uzavírá.
Jak české zemědělce zasáhnou nová americká cla? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
