Egyptským nevoličům hrozí vysoké pokuty za neúčast v prezidentských volbách
Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí téměř jistě zvítězil ve volbách a obhájil svůj mandát v čele země. Britská stanice BBC s odvoláním na egyptská státní média uvádí, že dosavadní vládce podle předběžných výsledků obdržel přes 90 % hlasů. O samotném průběhu prezidentských voleb v zemi na Nilu se šířeji rozepisuje německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Uvádí, že státní egyptská média informovala o místních prezidentských volbách, které se konaly od pondělí do středy, jakoby se jednalo o nějakou slavnost. Návštěvy ve volebních místnostech však nabízely jiný pohled. Lidem, kteří se hlasování nezúčastnili, navíc hrozí pokuty.
Právě peněžitými tresty pro ty, kteří hlasovat nepřišli, pohrozila egyptská volební komise. Informovala o tom státní média s tím, že by do volebního práva mohl být dodatečně zanesen paragraf postihující nevoliče pokutou ve výši 500 egyptských liber, což v přepočtu činí necelých 600 korun. Taková částka je v Egyptě vysoká především pro rodiny s nízkými příjmy. Jak list připomíná, podobnými opatřeními vláda vyhrožovala už v minulosti, ve skutečnosti je však nikdy neaplikovala.
Prohlášením ke konci hlasování chtěla volební komise pravděpodobně zvýšit účast u volebních uren, přestože vítězství měl Sísí v podstatě jisté. Oficiální výsledky komise zveřejní 2. dubna. Je třeba dodat, že z hlasování za pochybných okolností odstoupili téměř všichni Sísího soupeři. Jediným protikandidátem současného vládce tak zůstal neznámý politik Músa Mustafa Músa, který byl podle pozorovatelů jen soupeřem na oko, aby Sísí nekandidoval sám.
Radost voličů
Volebním právem disponuje necelých 60 milionů Egypťanů z celkového počtu asi 95 milionů obyvatel země. Státní televize během minulých tří dnů přinášela záběry z volebních místností plných jásajících lidí a voličů čekajících v dlouhých frontách. I jiná státní média informovala o vysoké účasti.
Podle novinářů z německé zpravodajské agentury DPA, kteří některé volební okrsky navštívili, však byla účast mnohem skromnější, píše Frankfurter Allgemeine Zeitung. A jak přidává BBC, podle egyptského tisku dorazilo k urnám jen asi 39 % voličů, tedy nejméně od revoluce z roku 2011.
Žurnalisté mezinárodních zpravodajských agentur informovali, že jim egyptské úřady bránily ve výkonu práce. Fotografům například zakázaly pořizovat snímky v některých volebních místnostech. Okrskoví úředníci navíc vydávali příkazy, co se nesmí fotit – například příliš krátké fronty. Některé fotografie novináři navíc museli smazat.
Pilíř stability Blízkého východu
Situace v severoafrické zemi je stále napjatá už od událostí takzvaného Arabského jara v roce 2011, kdy byl také svržen tehdejší autoritářský prezident Husní Mubarak. Prvního demokraticky zvoleného vládce Muhammada Mursího si Egypťané vybrali v roce 2012.
Nicméně během masových protestů o rok později ho z úřadu odstranil tehdejší šéf armády Sísí, jehož terčem útoků se kromě islámských fundamentalistů a džihádistů stala také umírněná opozice. Západ přitom Egypt považuje za klíčovou zemi pro udržení stability na Blízkém východě, podotýká německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
