Ed Fagan a oběti jihoafrického apartheidu

JP Morgan Chase, Credit Suisse, IBM, Ford, Shell a Nestlé. To jsou jména jen některých z celkem 34 nadnárodních společností a bank, které jsou obviněny z podpory jihoafrického apartheidu. V rámci dvou případů, které se v těchto dnech dostávají před americké soudy, chtějí zástupci obětí režimu, který v Jižní Africe diskriminoval občany černé pleti, vysoudit nejméně 100 miliard dolarů. Celá věc je odborníky i politiky považována za mimořádně ožehavou. Podle mnohých totiž představuje jakýsi lakmusový papírek, který ukáže, zda bude na území Spojených států v budoucnosti možné žalovat nadnárodní korporace o obrovské finanční sumy.

Mediální přitažlivost dodává celé kauze zejména postava jednoho z hlavních právních zástupců jihoafrických obětí - není jím totiž nikdo jiný, než kontroverzní Ed Fagan, který bývá posměšně nazýván "právnickým klaunem". Ten se v minulosti proslavil zejména obhajobou obětí holocaustu. Jejich jménem vysoudil na švýcarských bankách přes miliardu dolarů. V současnosti se Fagan angažuje mimo jiné v případě amerických otroků. Také tady jde kromě velkých emocí o velké reparace - ty by měly platit korporace, které v minulosti profitovaly z otrokářství.

A jak Fagan a spol. argumentují v případech obětí apartheidu? Obviňují banky, jako například UBS, Credit Suisse či Citigroup, že jihoafrickému režimu v období apartheidu poskytovaly vysoce úročené půjčky, čímž měly porušovat mezinárodní sankce. Výrobci automobilů, jako DaimlerChrystler, měli zase Jižní Africe dodávat obrněná vozidla, jejichž pomocí bezpečnostní síly terorizovaly černošské obyvatelstvo. A důlní společnosti, například AngloAmerican, údajně profitovaly z levné pracovní síly, kterou zaručoval režim apartheidu.

Faganovu týmu nahrává nedávno zveřejněná zpráva jihoafrické Komise pro pravdu a usmíření, podle níž mnohé oběti apartheidu dosud nebyly nijak odškodněny. Současná žaloba se potom konkrétně opírá o americký zákon z roku 1789, který se jmenuje Alien Tort Claims Act. Tato právní norma umožňuje jakémukoli americkému federálnímu soudu rozhodovat v občanskoprávním sporu, kdy došlo k poškození nebo křivdě žalobce ze strany cizího státu nebo jeho příslušníka. Je zajímavé, že zákon po dvě století téměř nikdo nevyužíval. Situace se změnila v roce 1980, kdy paraguayský lékař na jeho základě u jednoho amerického soudu žaloval paraguayského policejního ředitele za umučení svého syna. V dalších letech následovaly žaloby mimo jiné občanů Ghany, Barmy a Jižní Koreje. Ze začátku byly žaloby namířeny výhradně proti jednotlivcům. V 90.letech však byly rozšířeny na korporace - a do hry tak vstoupily velké finanční částky coby odškodnění.

A jaké jsou šance na úspěch dvou současných žalob souvisejících s jihoafrickým apartheidem? Odborníci soudí, že nevelké. Se žalobami totiž nesouhlasí současná jihoafrická vláda. Podle prezidenta Thabo Mbekiho by spory uvnitř státu měly řešit výhradně jihoafrické soudy. Navíc je možné, že do kauzy zasáhne i americká vláda, která se chce vyvarovat zhoršení vztahů s Prétorií. Většina expertů se také shoduje, že případný úspěch právníků vedených Faganem by mohl zásadním způsobem ohrozit příliv západních investicí do zemí třetího světa.

Celá záležitost by navíc mohla vytvořit precedens a spustit vlnu dalších žalob, v nichž by šlo o velké peníze. Sám Ed Fagan se již nechal slyšet, že má v plánu žalovat nadnárodní společnosti za pomoc režimu v Sovětském svazu, vládě Agosta Pinocheta nebo za podporu čínské Kulturní revoluce. Američtí soudci, kteří byli současnými dvěma případy pověřeni, by tedy své rozhodnutí měli důkladně zvážit.