Dva kohouti i ve věci volebního termínu

24. leden 2002

Jestli se na někoho na české politické scéně hodí lidové úsloví "jeden hot a druhý čehý", pak to určitě jsou dva dávní rivalové Václav Havel a Václav Klaus. Jestliže jeden z nich něco řekne, můžeme si být skoro jisti, že ten druhý bude mít názor přesně opačný. Tak už to nějaký čas chodí.

Skoro to vypadá, že nejrůznější témata jsou jen zástupnou municí pro rozjeté spory dvou významných politiků a potažmo samozřejmě spory rozdělených táborů české společnosti, které reprezentují. Jsou to často témata závažná. Václav Havel vystupuje jako výrazně proevropský politik, Václav Klaus tedy přirozeně musí být skeptik. Havel obhajoval nálety na miloševičovskou Jugoslávii, Klaus byl proti. Havel žádá diskusi o světovém řádu po tragických atentátech minulého roku, Klaus za jejich duchovní otce označuje kritiky liberálního kapitalismu. A tak dále.

Že ovšem ke kontroverzi mezi oběma muži dojde i ohledně termínu nadcházejících voleb, to už vypadá skoro jako vtip. Přesto se to stalo, přičemž jádro sporu by bylo zralé na racionální diskusi, na kterou je ovšem už trochu pozdě.

Minulé mimořádné volby se konaly před čtyřmi lety 19. a 20. června. Podle Ústavy se volby musejí konat ve třicetidenní lhůtě před vypršením volebního období. Prezident přišel s celkem logickou úvahou, že by nebylo špatné volby alespoň o měsíc posunout. Poslední řádné volby před šesti lety se konaly už na přelomu května a června. Mimořádné volby tedy posunuly jejich termín blíže k parlamentním prázdninám a obecně dobám dovolených. Toto jejich umístění nebylo zcela výhodné ani v případě řádných voleb.

V době letních prázdninových měsíců díky dovoleným poněkud utichá politický a mediální život a tak například v roce 1992 obrazně řečeno se dohodlo rozdělení Československa, zatímco většina občanů byla na dovolených.

V roce 1998 byla zase v horkých letních měsících sepsána oposiční smlouva a sestavena menšinová vláda. O dva roky předtím v téže době padlo rozhodnutí o sestavení jiné menšinové vlády a vstupu opozice do vedoucích parlamentních pozic.

Bylo by proto jen logické, aby termín voleb byl posunut do období, které je z tohoto hlediska funkčnější. Prezident má tedy jistě pravdu.

Pravdu má ovšem i Václav Klaus. Pokud chce být prezident opravdu nadstranický, měl by případné zkrácení volebního období nejdřív konzultovat s politickými stranami. Není možné, aby svůj záměr vyhlásil jen jako svou úvahu, byť podpořenou jen některými politiky.

A měl se svým nápadem přijít daleko dříve. Václav Klaus správně připomíná, že v této době mají už mnohé strany přichystány harmonogramy svých volebních kampaní, mají rezervovány reklamní plochy. Měsíční posun voleb může pro ně znamenat velkou komplikaci.

Přitom volby jsou něco, na čem by měl panovat mezi zúčastněnými všeobecný konsensus, o pravidlech, i o termínech. Není možné přijímat nějaká rozhodnutí proti některé ze stran zúčastněných v soutěži, to platilo mimochodem i v případě smluvně opozičního návrhu volebního zákona, který zastavil až Ústavní soud.

Prezident by měl vypsat volby ve standardním termínu a neměl by je urychlovat, dovolená, nedovolená. Pokud se tradičně dostaly do nevýhodného termínu, měl by svému nástupci zanechat vzkaz, aby na to za čtyři roky myslel a postupně se je pokusil posunout do termínu výhodnějšího. Sám na to měl více než deset let a necelý půlrok před volbami to už nestačí. Zkoušet to nyní připomíná klukovinu.

A oba muži by se zase mohli dohadovat o podstatnějších věcech.

ČRo 6 / RSE

24. ledna 2002

Napište nám: rse@cro.cz

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.