Důvěra
Problém důvěry byl včera společným jmenovatelem hlavních zpráv. Vyšetřování tragické nehody vyústilo v obvinění řidiče autobusu z obecného ohrožení. Neměl-li autobus poruchu, pak pravděpodobně cestující doplatili svými životy či zdravím na důvěru řidiči, který té důvěry nebyl hoden.
Podobně se ukázalo rizikem důvěřovat bance, které hrozilo, že prohraje u soudu spor o částku, převyšující její mění. Plzeňská banka se proti rozhodnutí soudu odvolá, ale klienti, kteří dosud byli s jejími službami spokojeni, si nejspíše při první příležitosti, bude-li nějaká, nedůvěřivě vyberou své vklady a uloží je na důvěryhodnější místo. Do krabice od bot například. Velkým otazníkem těchto dní je pak důvěryhodnost jednotlivých aktérů irácké krize. Lze důvěřovat Saddámu Husajnovi, že nemá špatné zbraně a špatné úmysly? A lze věřit americkému prezidentovi, že smyslem války, na kterou tak naléhá, je mír?
Kam se člověk podívá, všude krize důvěry, pochybnosti čemu a komu lze důvěřovat. Symbolem té nejistoty budiž trapas, který byl včera k vidění v hypermarketu Tesco v Praze-Letňanech. Vedle kupujících se mezi regály pohybovali také exekutoři, kteří usilovali o zabavení zboží v hodnotě údajně osmdesáti miliónů. Nepůsobí důvěryhodně, pokud se firma s miliardovými obraty neumí vyrovnat s věřitelem, jenomže verze, kterou nabídla mluvčí Tesca, je ještě horší. Obchodní společnost si žádného dluhu vědoma není, jednání exekutorů prý nechápe a vlastně říká, abychom nedůvěřovali exekutorům, že je poslal soud. Anebo máme pochybovat o důvěryhodnosti soudů? Máme důvěřovat Tescu, že exekutoři vymáhali právo protiprávně? Je vlastně s podivem, když ještě někdo někomu důvěřuje. Například ti koaliční poslanci koaliční vládě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka