Důsledky pádu banky Lehman Brothers po deseti letech: Světová ekonomika je stále pociťuje 

Španělský deník La Vanguardia zdůrazňuje, že i přes obnovu ekonomického růstu jsou důsledky finanční krize dosud patrné po celém světě. Globální veřejný dluh se více než zdvojnásobil na 60 bilionů dolarů. A totéž se týká i zadlužení soukromého sektoru, jež činí úhrnem 66 bilionů dolarů. „Kvůli tomu nad námi visí další globální ekonomický kolaps,“ myslí si noviny. 

Co navařili bohatí, snědí chudí

Banky a velké nadnárodní společnosti sice už před lety obnovily své zisky, ale náklady na řešení krize byly v drtivé většině znárodněny, tedy převedeny na daňové poplatníky. Hněv a kolektivní pocit zrady přispěl ve středních i manuálně pracujících vrstvách k obrovské transformaci politiky. Na levé i pravé části politického spektra se rozšířil populismus i odpor k tradičním stranám a oživly staré nacionalismy, bilancuje La Vanguardia. 

Také list Financial Times je přesvědčený, že důsledky pádu Lehman Brothers padly na hlavu těch, kteří k tomu byli nejhůře vybaveni. Centrální banky namísto vyššího zdanění sáhly do veřejných peněz. „V Británii například v neuvěřitelném poměru osmdesát ku dvaceti, takže opravdu bohatí se nemuseli o své zisky bát. Obětí se staly tvrdě pracující dolní vrstvy, jejichž zájmy se jindy politici tak rádi zaštiťují,“ tvrdí hospodářský deník. 

Nová krize nejprve v Itálii

Není proto žádné překvapení, že právě tito lidé opustili zavedené strany coby garanty své zaměstnanosti, a podpořili v USA Donalda Trumpa. V Británii pak tatáž společenská skupina rozhodla referendum o brexitu, připomínají Financial Times.

Rakouské noviny Die Pressepředvídají, že k dalšímu obřímu bankrotu dojde v Itálii. Pokud tam úrokové sazby v důsledku stávající rozpočtové nekázně porostou, refinancování bude prakticky nemožné, protože úvěry nesou z podstaty věci pouze krátkodobý efekt. Přitom jen na úrocích z půjček Itálie dluží 40 miliard eur.

Preventivní propaganda namísto reforem

Experti nedávno propočítali, že i při rychlejším růstu italské ekonomiky může tamní státní dluh v příštích pěti letech vyskočit na 150 procent hrubého domácího produktu. To už se blíží řeckému scénáři, a hrozba platební neschopnosti je alarmující. 

Centrální banky namísto vyššího zdanění sáhly do veřejných peněz|foto: Kateřina Křenová

Vláda v Římě v každém případě nelení a chystá obyvatelstvo na nevyhnutelné obtíže: několik členů kabinetu už nedávno varovalo před chystajícími se „útoky“ finančních trhů proti Itálii. „Jinými slovy, preventivně je vina svalována na ostatní země,“ podotýká Die Presse. 

Přijde generace ještě horších populistů

Skepticky vyhlíží do budoucna i řecký deník Kathimerini. Konstatuje, že v posledních deseti letech zanikla ve vyspělé západní společnosti spousta zavedených jistot, a naopak to, co by dříve nebylo myslitelné, se stalo skutečností. „Nejstrašidelnější je ale fakt, že je to všechno teprve začátek,“ varuje list.

Do budoucna podle něj vzroste konkurenční boj Evropy a USA s asijskými zeměmi. Technologické změny způsobené čtvrtou průmyslovou revolucí přinesou do životů i práce obrovské a bolestné změny. „Ve srovnání se svými nástupci se budou dnešní demagogové a populisté jevit jako pořád ještě racionální a moudří lídři,“ píše Kathimerini a přináší jednoznačný verdikt: „Příštích deset let může být daleko horších!"